Nemůžu si pomoct, ale Volvo S60 D3, které jsem dostal k týdenním vyzkoušení, mi neustále na každém kroku připomínalo nábytek z obchodního domu IKEA. Ne, to rozhodně není špatná vlastnost. Sám mám v bytě většinu zařízení od tohoto švédského gigantu. Je šik, mladistvý, cenově přijatelný. Ale vím, že by to šlo ještě lépe. Přesně takové je podle mě Volvo S60.

Kdepak, srovnání s IKEA se nevyhnu v celém článku. Protože čím víc o tom přemýšlím, tím víc mě nechce název této nábytkářské společnosti opustit. A není to jen tím, že jsou s Volvem jeden národ. Mají toho společného mnoho. Stačí se už podívat jen na vnější design nového Volva S60. Ty tam jsou krabicové tvary, které ještě donedávna mělo každé Volvo povinně. S60 vypadá velmi dobře a její oblé linky posouvají designový směr automobilky konečně do 21. století.

Příď trochu připomíná XC60, které přišlo s tímto stylem jako první, sedanu to ale sluší ještě víc. Rozhodně z celé flotily působí nejmladším dojmem a za jeho volantem si konečně nebudete představovat jen vousatého pána těsně před důchodem. Jak se to mohlo jenom stát, zapomněl jsem na C30?! To se po faceliftu také proměnilo v pěkného šviháka.

Z celé řady je nejpovedenější V60, tedy kombi verze od S60. Něco jsem už podotkl v prvních dojmech, rozhodně se ale necítím dost fundovaně na to, abych hodnotil design. Přece jen je to také trochu otázka osobního vkusu. Ohodnotit ale můžu velikost, pardon malost Volva S60. Nepatří rozhodně mezi největší zástupce střední třídy – vždyť měří na délku jen 4628 mm, zato ale potěší rozvorem 2776 mm. Výsledkem jsou dosti malé převisy. Pěkné. A miniaturní zavazadelník s kapacitou 380 litrů. Vtipné…

Jako z katalogu

Myšlenky na IKEA mě neopouští ani při nastoupení do interiéru. Stačila by pěkná fotka a už by mohl být v katalogu svým střídmým ale dobře vypadajícím designem. Kožené křesílko POÄNG je velmi pohodlné, ale zasloužilo by větší boční vedení a trochu delší sedák. Palubní deska BESTA vypadá velmi dobře a sluší jí kombinace tvrdého a měkkého plastu. Jako obvykle se tu setkáváme se tenkým středovým panelem FLATÄ, za který se vejde malá dámská kabelka nebo brýle. Škoda jen jeho ostrých hran, které se hlavně v zatáčce potkávaly s mou nohou a občasného povrzávání. To řadící páka GRÖNÖ padne velmi dobře do ruky. Stejně tak pěkný volant DÄLÖM.

A stejně jako když pak doma sestavíte některý z úhledně zabalených kousků, zjistíte, že tu a tam něco nevychází. Podívejte se třeba na palubní desku, kde nám omylem přibalili některé díly, které sem nepatří. Třeba malinkatá obrazovka palubního počítače. Při prvních jízdách jsem měl větší a přehlednější. Ouha, je to jen za příplatek. A co ty výdechy klimatizace? Ten uprostřed, jako by tam ani nepatřil. Tohle nevypadá vůbec hezky...

Vnitřní prostor ve Volvu S60 lze nejlépe přirovnat asi k BMW řady 3. Tedy vpředu je to tak akorát, vzadu se budou vyšší postavy cítit stísněně. Třetí místo uprostřed raději vůbec nezaplňujte. Volvo se snaží držet krok s konkurencí a naznačuje, že je auto směřované hlavně na řidiče. Otázka je, zda se mu to nedaří jen vzhledem, ale zda má k tomu také potřebné náčiní.

Ideální nafta

K testu jsem si vybral Volvo S60 D3, což je podle mě asi nejideálnější kombinace mezi cenou, spotřebou a výkonem. Stále jde totiž o pětiválcový turbodiesel s pěkným zvukem, jen s nižším výkonem – v tomto případě je k dispozici 163 koní při poměrně nízkých 3000 otáčkách a k nim směřuje točivý moment 400 Nm mezi 1400-2750 otáčkami. To už samo o sobě napovídá, že půjde o velmi potentní jednotku schopnou fungovat nejlépe v první polovině spektra. Co ale nenapovídá je dynamika. Ta by se mohla očekávat díky vysoké. Volvo S60 D3 není sice žádný šnek, ale úplná stíhačka to také není. Celkový dojem je spíše vlažný. Zrychlení z nuly na 100 km/h má údaj 9,3 sekundy. Což bohatě na běžné cestování stačí. A bude se i dobře předjíždět.

Stejně jako většina kolegů nemůžu Volvu odpustit jeho tiskové zprávy, které se vyrojily s příchodem modelu S60 na trh. Slovo "sportovní" se v nich objevilo mnohokrát, autu to ale rozhodně neodpovídá. Spíše by se hodilo "dynamické" a mohl bych se i shodnout na tom, že je to jeden z nejlépe jezdících modelů této severské značky. Podvozek je sice tuhý a dobře drží v zatáčkách, stále ale má blíže ke komfortnímu svezení, než že by aspiroval na rychlé průlety horských silniček. Podporuje ho i řízení s mizivou komunikací a trochu delším převodem. Potěšen jsem byl ze 6stupňové manuální převodovky, která chodí v drahách skvěle. Někde jsem se dočetl, že je nepřesná. Já jsem si tedy nevšiml.

Potěší, tak akorát

Stejně mi začíná docházet, že hledat u každého auta sportovnost, i když to tiskové materiály podněcují, je trochu nesmyslné. Když bych se vžil do běžného uživatele, pak bych po sportovnosti právě netoužil. Zajímalo by mě spíš pohodlí, stabilita a třeba i slušná spotřeba. To vše u Volva je.

Když už mluvíme o spotřebě, tam mě obzvlášť mile překvapila. Vyrazil jsem s ním totiž na jednu akci do Salzburku, což je zajímavá cesta kombinující dálnici, rychlé silnice první třídy i menší okresky. Občas je potřeba rychle předjíždět, občas jedete městem, občas letíte po dálnici. A výsledek? Naměřil jsem 6,1 litru nafty na 100 km. I když jsem se střídal s kolegou, který má hodně těžkou nohu. Oba dva jsme nakonec museli uznat, že takový výsledek se jen tak nevidí.

Volvo S60 D3 je tedy auto hlavně na dlouhé tratě, na pohodlnou jízdu a celkem slušně zvládá i okresky, větší sportovní zážitky od něj ale nečekejte. Za základní cenu 820 tisíc korun u testovaného vozu díky výbavě Summum nastavenou na 981 tisíc korun je to jednoduše OK. Dostávám se tedy opět k té IKEA. Je pěkná, uspokojivá, neurazí a většinou s ní budete spokojeni. Pokud byste ale chtěli něco ještě lepšího, určitě nebude zase tak těžké hledat.

Plusy: vzhled, komfort, bezpečnostní výbava, spotřeba
Mínusy: nekomunikativní řízení, průměrná dynamika, malý kufr

Základní cena: 820 000 Kč
Cena testovaného vozu: 981 000 kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková