Ekologie, emise, ekologie a zase emise. V posledních letech je to stále dokola. Různé legislativní nápady, normy a předpisy nutí automobilky k nemalému úsilí o výrobu co nejekologičtějších automobilů. Že má tato snaha mnohdy trhliny, o tom se tu rozepisovat nebudu. Jen zmíním, že například takové systémy start/stop mi v některých případech přijdou jako úplná zvrhlost a už se během redakčních testů potvrdilo, že jsou dost často spíše na škodu. Ale to nechme být. Velmi častým řešením, jak vyjít na první pohled přírodě vstříc, je nahrazení spalovacích motorů elektromotory a tento trend se nevyhnul ani Toyotě.

Několik posledních autosalonů jasně ukázalo, že se všichni vehementně snaží o co nejrychlejší vývoj čistě elektrického vozu. Dokonce má tato snaha už první ovoce a světe div se, tohle ovoce se dostalo už i do naší republiky. Po Praze se nám prohání záchranná služba s elektrickým Smartem a potkat tu můžete nějaké to C-Zero, Peugeot iOn a pár dalších speciálů.

Jenže s elektrickou energií je zatím hodně problémů a než se bude moci ve velké míře využít služeb těchto vozítek, ještě chvíli to potrvá. V tuto chvíli se zdá být rozumnější nějaký kompromis. Něco, co by mi poskytlo výhodu elektromobilu, ale zároveň bych si ponechal jistotu, že nezůstanu ekologicky trčet někde na půl cesty v případě, kdy mi dojde "šťáva". Toyota možná našla řešení.

Japonská automobilka totiž nevsadila v první řadě na urputný vývoj elektromobilu, ale chytře zdokonalila to, s čím přišla jako první a v čem je nejlepší. Klasický Prius se dočkal decentních úprav a rázem bylo na světě zajímavé alternativní řešení pro městskou dopravu. Jaká je tedy teorie?

V tichosti do města

I když nejsem velkým příznivcem elektromobilů a hybridních automobilů, nápad Toyoty se mi líbí, a to především pro svou jednoduchost. Japonští inženýři vycházeli z předpokladu, že jedna průměrná jízda do práce nepřesáhne dvacet kilometrů. Do Toyoty Prius nainstalovali větší a modernější akumulátory. Plug-in Hybrid totiž nevyužívá typ NiMH, ale jako první Toyota dostal Li-Ion. Na levém předním blatníku si našel své místo konektor pro dobíjení z klasické sítě a bylo hotovo. Výsledek celého snažení je prodloužený dojezd v čistě elektrickém režimu na 20 kilometrů a možnost dobíjet akumulátory z klasické zásuvky. Plné kapacity dosáhnete přibližně za hodinu a půl.

Teorie tedy říká, že si vůz přes noc nabijete, ráno nasednete, v tichosti odjedete do práce, tam Prius “píchnete“ do zásuvky a večer se zase můžete v tichosti vrátit domu. Obdobně by to mohlo fungovat také v případech, že pojedete na nákup, do kina a tak dále. Vůz, který vidíte na fotografiích, si zatím pořídit nemůžete. V současnosti se jedná o velký projekt Toyoty, která provozuje 600 testovacích vozů pocházejících z předsériové výroby. V Evropě jich jezdí 200, přičemž těžiště je soustředěno u Štrasburku. Zde potkáte rovnou stovku Plug-in Hybridů. Zbytek jezdí v různých evropských městech. Automobilka tak sbírá cenná data, která chce využít pro pozdější komerční využití. Se sériovou výrobou se počítá až příští rok.

Praxe? Česká republika není připravena

Prius Plug-in Hybrid může být sice výborný kompromis a povedený nápad, jenže v našich končinách zatím nemá příliš velký význam. Jak jsem napsal v samostatném článku, s dobíjecími stanicemi je velký problém. V Praze vám k jejich sečtení budou stačit prsty jedné ruky, což  rozhodně není dostatečný počet. A na to, že někam přijedete a jen tak (když najdete zásuvku) si vůz dobijete, rovnou zapomeňte. Díky typickému “češství“ se mnohdy nesetkáte s přílišným pochopením. Ostatně ona ta elektřina také něco stojí, a i když jedno nabití vyjde v podstatě na pár korun, lidé vám tu svou stejně moc ochotně neposkytnou. Důkazem budiž dobrák, který mi během dobíjení v naší společné garáži vytáhl kabel ze zásuvky.

V kontextu tohoto a v kontextu zoufalého nedostatku dobíjecích stanic (nemluvíme o ještě problematičtějších rychlonabíjecích stanovištích) mi přijde opravdu dost odvážné začít v našich končinách propagovat stoprocentní elektromobily. I když jsem chtěl u testovaného Priusu využívat elektromotor co nejvíce, stejně jsem ve finále většinu času projezdil v běžném hybridním režimu.

ČTĚTE TAKÉ: Česká elektrická realita? Ticho po pěšině

20 elektrických kilometrů stačí

Toyota Prius Plug-in Hybrid je normální Prius, od kterého tuhle do jisté míry speciální verzi sotva rozeznáte. Z venku je jediným rozdílem už zmíněné “víčko nádrže“ na levém předním blatníku. Také v interiéru se budete muset pořádně soustředit, abyste našli pár rozdílů. U voliče automatické převodovky chybí tlačítko pro aktivaci režimu jízdy EV. Důvodem je fakt, že Plug-in Hybrid tento režim preferuje a jakmile má alespoň nějakou energii v akumulátorech, automaticky se do něj přepne. Pokud je řidič proti, může zapnout “ECO“ nebo “PWR“.

Na palubní desce u levého sloupku je navíc malá dioda. Ta slouží jako indikátor dobíjení. Dokud je červená, vůz nabitý není, jakmile se rozsvítí zeleně, máte akumulátory plně nabité. Asi největším rozdílem oproti klasickému Priusu je menší zavazadelník. Nejde ovšem o žádnou tragédii. Zmenšil se o 46 litrů na rovných 400 litrů. Pro 4 cestující je i taková hodnota minimálně dostatečná.

Zásadní otázkou testu bylo ověření toho, zda by teoreticky dvacetikilometrový dojezd ve městě mohl stačit. Na pohled totiž dané číslo nevypadá zrovna působivě. Musím přiznat, že jsem ani na dvacítku nedosáhl. Údajně se dá dojet v EV modu i dále, ale já jsem zdolal nanejvýš nějakých 17 kilometrů. Obdobně jako u elektromobilů také zde logicky záleží, jaká další zařízení budete mít spuštěna. Věřte, že každá drobnost vám z dojezdu něco málo ukrojí. V mém případě šlo hlavně o klimatizaci, protože nejsem zas takový ekolog, abych přijel na místo určení kompletně propocený jenom kvůli tomu, že jsem dojel na elektřinu o pět kilometrů dále.

Trochu jsem se před tímto testem obával praktické funkce Priusu. Z jiných full hybridů jsme zvyklí na nesmírnou citlivost. Jakmile chcete jet kousíček bez spalovacího motoru, musíte plynový pedál hladit a doufat, že nepotkáte sebemenší kopeček. V Priusu Plug-in Hybridu ale nic podobného nehrozí. Dokonce benzinová jednotka nenaskočí ani v případech, kdy akcelerujete (poměrně prudce) do kopce. Pouze vám elektrický dojezd doslova mizí před očima.

Po vyčerpání elektrické energie se z Priusu Plug-in Hybrid stává klasický hybrid, který vypíná motor při stání, rozjíždí se s využitím elektromotoru a tak dále. Sympatická je spotřeba v tomto režimu. Bez problémů lze jezdit kolem 4,5 l/100 km. Pro úplnost dodám, že pouze elektromotor lze používat do rychlosti 100 km/h. Psát o tichosti, která provází elektrickou jízdu nebo o neznatelném připojení benzinového motoru by bylo zbytečné.

Výborný, ne-li přímo vynikající 

Toyota Prius Plug-in Hybrid je skutečně výborný, ne-li přímo vynikající nápad. Chytré spojení benzinového auta s elektromobilem by v budoucnu mohlo slavit větší úspěch než drahá elektrická vozítka. Především kvůli tomu, že Prius umí být daleko univerzálnější než nějaké to C-Zero. S ním na chatu asi nepojedete a zhruba 800 000 Kč za auto pouze do města je opravdu pořádný ranec peněz. Nelze očekávat, že Prius bude výrazně levnější, když nic jiného, aspoň se umí změnit v normální auto.

Nechme se překvapit tím, co přinese budoucnost. Ve Štrasburku mají 145 dobíjecích stanic, což dává samozřejmě úplně jiné možnosti k plnému využití výhod, které Plug-in Hybrid přináší. Není to tak dávno, co Toyota oslavila první výročí svého projektu. Zajímavá čísla představuje především průměrná vzdálenost jedné trasy. Ta je podle oficiálních výsledků 13,9 km, což se sice bohatě vejde do udávaných 20 km, ale pokud v cíli vaší trasy nebude možnost dobití akumulátorů, zpět se už na elektřinu nevrátíte.

Pár otázek na závěr

Na závěr znovu konstatuji, že se mi Prius Plug-in Hybrid zdá být jednou z nejreálnějších aplikací elektrické energie do automobilu. Nicméně stejně si neodpustím pár otázek, které mi stále v souvislosti s elektromobily a podobnými alternativami vrtají hlavou.

Tak zaprvé, je elektromobil, potažmo hybrid, opravdu ekologičtější? Není náhodou během samotné výroby těchto automobilů vypuštěno do ovzduší více emisí, než při jednodušší výrobě a následném používání malého spalovacího motoru? Proč se všude udává, že elektromobil nevypouští žádné emise, když ve skutečnosti jde o místně bezemisní provoz, neboť výroba elektrické energie také nebývá zcela bezemisní. Jak je to s životností akumulátorů a s jejich likvidací? Není úplně náhodou jejich ekologická likvidace taktéž příliš náročná? A jak je to s životností automobilů jako celku? Kdy se vyřeší legislativní problémy bránící rozsáhlejší výstavbě dobíjecích stanic v ČR (touto dobou jich měla být celá řada již hotova, ale skutek utekl). Jak budou vlastně dobíjecí stanice fungovat? Jak se vyřeší problémy, že z nich budou brát elektřinu různé modely různých značek?

Otázek je rozhodně více než pořádných odpovědí. Jediné, co z toho vyplývá, je fakt, že u nás máme na elektrická auta ještě spoustu času (tedy pokud se nestane něco fakt neočekávaného). Pro Prius Plug-in Hybrid to platí také. Sice ho považuji za zajímavé a funkční řešení, v našich končinách je ale poněkud nadčasové. 

Plusy: chytré spojení elektromobilu a klasického auta, odhlučnění interiéru, vnitřní prostor, spotřeba
Mínusy: v ČR nedostatečná infrastruktura pro dobíjení

Základní cena: neprodává se

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková