Vitara se tváří jako velký offroad, ale je v podstatě i s pětidveřovou karoserií označenou jako Grand velmi malá. Na silnici není na rozdíl od svých konkurentů zdaleka tak dobrá a jako jeden z mála automobilů na trhu nabízí redukční převod a skutečně terénní ambice. Tohle všechno jsou originální a celkem chvályhodné vlastnosti, ale nabízí se otázka: má tohle offroad-SUV v dnešní době co nabídnout? 

S odpovědí ještě chvilku počkám. Automobilka totiž připravila pro svůj řekněme skoro až legendární model facelift, který na první pohled nepoznáte. Designu se novinky nadcházejícího modelového roku netýkají. I když… Jedna „drobnost“ by se přeci jen našla. U nejvyšší výbavy JLX-EL se vůz dodává bez rezervního kola umístěného na dveřích zavazadlového prostoru. Důvod? Žádné jiné SUV přece nevozí na karoserii rezervu. Podle oficiálního prohlášení se vůz stává praktičtější, protože je o dvacet centimetrů kratší. No, ono to zas tak úžasné nebude. 

Jen se sadou na lepení

Uznávám, že se jedná o celkem nedůležitou změnu, ale stejně mi nedá tuhle novinku nekomentovat. Vitara, jak už bylo v úvodu napsáno, je zástupce fofrem vymírajícího druhu terénně schopných automobilů. Dokonce má také integrovaný rám karoserie. Kromě toho si ale na rozdíl od ostatních fluidních nebo kinetických rivalů zachovává klasický a jedinečný vzhled offroadu, ke kterému patří také kolo na zadních dveřích. Jenže právě tento prvek facelift automobilu bere, což je podle mého názoru škoda. Centimetry získané absencí rezervy nikoho nevytrhnout, protože je rezerva umístěná dost vysoko na to, aby při parkování v řadě nehrála žádnou významnou roli. 

Navíc se páté dveře kvůli její „přítomnosti“ nevyklápí klasicky nahoru, ale otevírají se do strany. Rezerva zmizela, ale nepraktické páté dveře zůstaly stále stejně nepraktické. A kromě všech na jednu stranu subjektivních negativ, které tahle novinka přinesla, tu je ještě jedno a tentokrát ryze objektivní mínus. Místo pátého kola se musíte spokojit se sadou na lepení. 

Tím ale veškeré inovace končí. Vitara tak zůstává stále konzervativnětvarovaným, ale podle mého názoru pěkným kompaktním SUV. Ostatně na designu nebylo potřeba měnit nic. Vůbec nic by se nestalo, kdyby vzhled auta zůstal v nadcházejících několika letech stále stejný. Tomuhle Suzuki to prostě sluší. 

Co je tedy u Suzuki nového? 

Vzhled tedy nový není a rovnou vám prozradím, že ani v interiéru se nic zásadního nezměnilo. Pokud patříte do kategorie zákazníků, kteří nepřenesou přes srdce, že jejich palubní deska není vyrobena z měkčeného plastu, pak se držte od Vitary dále. Uvnitř je šedá, plastová, pro někoho laciná. Na druhou stranu je jednoduchá (což má také své nesporné výhody), odolná a na údržbu nenáročná.

Když už jsme zabrousili do interiéru, jisté novinky tu přeci jen najdeme. Týkají se ovšem více výbavy než čehokoliv jiného. Cituji oficiální prohlášení: „Pro všechny úrovně výbavy se nabízí vestavěné multimediální centrum Clarion NX501E“. Seznam funkcí vypadá slibně. Dostanete navigaci, DVD, bluetooth, MP3, dotykový displej a tak dále. Vše za cenu „pouze“ 32 000 Kč včetně montáže. Odkud já jen tohle centrum znám? Je mi nějaké povědomé. Jo už vím! To se mi jednou dostal do rukou Hyundai Genesis Coupé se stejným centrem, které bylo tak strašně pomalé, že i Karel Schwarzenberg oproti němu působí jako Scatman John.

A praxe? Překvapení se nekonalo. Stejné zařízení, stejné neduhy také ve spojení se Suzuki. Zajímavé animace (neodvádějí náhodou zbytečně pozornost?) nevynahradí to, že po zadání trasy musíte čekat spoustu minut, než se zařízení laskavě uráčí zahájit samotnou navigaci nebo že občas zamrzne jak česká ekonomika a nic s ním prostě nepohne. 

Třešničkou na dortu je parkovací kamera umístěná u zadní SPZ tak šikovně,že zabírá přibližně pět centimetrů na každou stranu a prostor zhruba tři centimetry před zadním nárazníkem. Abych vám to přeložil, překážku uvidíte, až když jste do ní skoro už nabourali. Přínos v praxi? Nula. Co se tedy u Vitary v rámci faceliftu změnilo, když to nebyl ani design, ani interiér? 

No samozřejmě, motor…

Samozřejmě, moc možností nám už nezbývá. Spoustu novinek najdeme u naftové jedna-devítky, kterou pro potřeby automobilky Suzuki poskytl francouzský Renault. Díky celé řadě inovací tato pohonná jednotka plní limity normy Euro 5, měla by být o zhruba dvě desetinky litru úspornější a taktéž by měla být živější. Samozřejmě naším úkolem je tyto sliby ověřit. 

V první řadě je nutné podotknout, že s tou spotřebou to opravdu je lepší. Když porovnáme výslednou spotřebu 8,0 l/100 km s našimi předchozími zkušenostmi, zjistíme, že skutečně o nějaké to deci nižší je. Praktický význam této skutečnosti ovšem není zas až tak důležitý. Daleko důležitější jsou jiné inovace. Vrchol točivého momentu 300 Nm je dostupný od nižších otáček.

Zatímco dříve točivý moment vrcholil při  2000 ot./min, teď je k dispozici v rozmezí od 1750 do 2500 ot./min. Pocitově je automobil díky této novince živější. Svůj podíl na tom má také snížený stálý převod, ale aby to nebylo na úkor vyšších otáček při jízdě po dálnici, byl prodloužen pátý (ano, Vitara má pouze pětistupňovou manuální převodovku) rychlostní stupeň. 

Jestliže vás zajímají konkrétní změny na technice, pak to je především jiný software řídící jednotky, jiné turbodmychadlo, upravená škrticí klapka, jiné vstřikovače paliva, předělané sací a výfukové potrubí, filtr pevných částic integrovaný do jednoho celku s oxidačním katalyzátorem a tak podobně. Naftová Vitara působí živějším dojmem a je o něco tišší. 

Má co nabídnout

Suzuki Grand Vitara je po faceliftu v zásadě stále stejná a to je dobře. Je jen velmi málo konkurentů, kteří se tomuto automobilu v terénu vyrovnají. Vitara je na poměry dnešní doby maximálně odolné SUV, které se jen tak něčeho nezalekne. To platilo už v minulosti a platí to také pro provedení po faceliftu. Automobilka k tomu přidává pouze nepatrně úspornější a živější motor. 

Abych se vrátil k úvodní otázce. Má Vitara v dnešní době co nabídnout? Rozhodně ano, a to především díky tomu, že se stále (i když má o kolečko méně) od své konkurence svým zaměřením výrazněji liší. A kdyby vám to náhodou nestačilo, pak samozřejmě nesmíme zapomenout na cenu. Tu totiž Suzuki nastavilo velmi sympaticky. Vrcholně vybavený testovací exemplář s naftovým motorem stojí včetně příplatků ještě rozumných 800 000 Kč. 

Plusy: schopnosti v terénu, odolný interiér, design, redukce
Mínusy: malý zavazadelník, pouze sada na lepení pneumatiky

Základní cena: 754 900 Kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Ptáčková