Občas si v redakci potřebujeme trochu odpočinout. Třeba tak, že vyrazíme za bezvadnou lyžovačku na hory. V tomto světle se jeví naše povolaní jako ideální. Čas od času se nám totiž dostane do ruky kočár, který přímo vybízí k dlouhému výletu. A to byl i případ luxusně vybavené Škody Yeti.

Škoda Yeti se mi osobně líbí, ale chápu, že někteří se s jejím designem budou hůře smiřovat. Z některých úhlů totiž připomíná menší Roomester. Je to dáno stavbou karosérie, pojetím bočního profilu. Auto má ale svůj nezaměnitelný charakter pohledu, tedy příď. Do světlometů zakousnutá mlhová světla (slouží i pro denní svícení) se jen tak nevidí. Yeti je navíc hodně vysoký, naměříte mu celých 1691 mm. Nevděčí za to ani tak světlé výšce, která je jen 18 centimetrů, ale spíše celkové stavbě interiéru, který působí velmi vzdušným dojmem. Ideální na asfalt, ideální na dlouhou cestu.

Se čtyřkolkami se přeci jezdí do hor. A tak jsme se v redakci sbalili a vyrazili do horské země jménem Švýcarsko. Z Prahy jsme vyjížděli v pátek, což nebyla právě nejlepší doba vzhledem k odpolednímu provozu. Navíc se na silnicích objevila zrádná ledovka, která dělala cestu nevyzpytatelnou. Na povrchu, kde se člověk nedokáže udržet na vlastních nohou, nepomůže ani sebelepší systém 4x4. A ten bezesporu ve Škodě Yeti je. Auto používá mezinápravovou spojku Haldex už čtvrté generace a kromě toho lze ještě v terénu zapojit například asistent pro sjíždění svahů. Ten jsme naštěstí nemuseli po cestě využít a po lehkých nesnázích na okraji města se vydali po plzeňské dálnici vstříc Německu, resp. bavorskému hlavnímu městu Mnichovu.

Skoro tisíc kilometrů

Jde asi o nejoblíbenější trasu všech, kteří cestují mezi Prahou a Zurichem, tak zvaný Mittlererring. Z Mnichova jsme tedy pokračovali na Memmingen a na hranice Rakouska u Bregenz. Tady cestu zrychlí 7 ,6 km dlouhý tunel Hörbranz za lehký poplatek 2 eur  a vyjede se téměř na přechodu do Švýcarska u Lustenau. Přes Zurich, Bern, Thun jsme dojeli do Kandersteggu, kde jsme museli najet na vlak, který převeze auta  (Lotschenberg tunel) tunelem dlouhým 14,6 km do Goppensteinu v kantonu Walis.

V mapě vidíte zvolenou trasu (pro zvětšení klikněte):

Po horské silnici jsme přejeli údolím kolem Vispu a vystoupali do Saas-Fee, opět po horské silnici. Saas-Fee je středisko bez aut, takže jsme Škodu Yeti nechali na hlídaném parkovišti za 15 švýcarských franků na den. Ve vlastním Saas-Fee jezdí pouze elektromobily,  který vypadají jako golfové vozítka. Při proplétání se úzkými strmými uličkami městečka jim pomáhají sněhové řetězy. Vynikající lyžařský areál  má 100 km sjezdovek až do výšky 3800 metrů nad mořem.

Cesta dlouhá celkem 938 km nám trvala něco málo přes 10 hodin a zejména kvůli potížím v Praze jsme jeli průměrnou rychlostí 92 km/h. Za to se nám ale Yeti odvděčil parádní spotřebou, která činila 6,8 litru nafty na 100 km. A to jsme přitom měli nejsilnější turbodiesel, který se do tohoto kompaktního SUV montuje. Agregát má výkon 125 kW dostupný ve 4200 otáčkách za minutu a točivý moment 350 Nm, Ten je k dispozici mezi 1750 až 2500 otáčkami.

K testu jsme měli manuální šestistupňovou převodovku, automat se dodává jen ke slabší 103 kW verzi motoru. Nepostrádali jsme ho ale. Práce s řadící pákou je velmi příjemná, chodí v krátkých drahách a velmi přesně, tak jak jsme u koncernových vozů zvyklí. Nic jsme nemohli namítat ani proti zpřevodování. Na delší cestě bychom ale ocenili trochu lepší odhlučnění motorů.

Zábavně tuhý

Podvozek se už svou náturou spíše blíží běžným vozům nižší střední třídy než SUV. Očekávat tak můžete hlavně minimální náklony do zatáček a trochu tužší naladění. Kola velikosti 17 palců sice vypadají velmi pěkně a přispívají lepší stabilitě na silnici, občas se ale dočkáte rázů na větších nerovnostech. Komfort velkých SUV nečekejte.

Faktem ale je, že to vozu za jeho agilní chování odpustíte. Citlivost řízení je výraznější než u dárcovské Škody Octavia, a tak se s tímhle malým SUV dá jezdit i dost zábavně. Nejvíce legrace si nakonec užijete na polních cestách, které můžete projíždět ve vysokých rychlostech a díky pomoci pohonu 4x4 se nemusíte bát skrytých nástrah. Na dálnici zase díky tužšímu podvozku oceníte dobrou stabilitu i ve vyšších rychlostech, což se o některých konkurentech prostě říci nedá.

Velkou předností Škody Yeti je už tradiční plus českých vozů – prostornost. Lze prohlásit, že tohle auto je prostě ideálním strojem pro delší dovolenou v zahraničí. Do vozu se nám podařilo zabalit lyžařskou výstroj a potřebné kufry na pětidenní „stírání“ alpských svahů a přitom jsme se stále cítili komfortně. Příjemně tvarované sedačky s kombinací kůže a Alcantary by sice mohly mít lepší boční vedení, více jsme ale ocenili fakt, že nás ani po třech hodinách nepřetržité jízdy nic nebolelo. Ani se nám nechtělo zastavovat na odpočinek.

Imitace za příplatek

Trochu zvláštně na nás působila imitace dřeva na palubní desce, která prostě působí lacině. Zbytek materiálů je ale na vysoké úrovni, ať už se týče zpracování nebo slícování. Stěhovaví lidé musí, stejně jako my, ocenit tři samostatná sedadla ve druhé řadě, která se dají zvlášť sklápět. Základní objem zavazadelníku se tak zvedne z původních 416 litrů na 1580 l.

Škoda Yeti v nejvyšší výbavě a nejsilnějším motorem si nás dokázala na dlouhé cestě získat. Ukázala se jako spolehlivý pomocník, který pojme veškerá zavazadla, dokáže být dynamický a zároveň úsporný. Faktem je, že si je potřeba pořádně připlatit. Zatímco základní Yeti přijde na 360 tisíc korun, testovaný vůz ve výbavě Experience začínal na 715.800 korunách. A to není právě málo. Na druhou stranu dostanete za své peníze opravdu slušně postavené SUV.

Plusy: jízdní vlastnosti, převodovka, úsporný motor, 4x4
Mínusy: tvrdší podvozek, vyšší cena, falešné dřevo

Základní cena ve výbavě Ambition: 685 800 Kč
Cena testovaného vozu: 715 800 Kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková