Už třetí pokračování seriálu testů francouzského modelu Mégane přineslo praktickou verzi  Grandtour. Stejně jako předešlé dvě "kupéčka" si tento rodinný typ ponechal velkou dávku elegance a navíc k ní přidává objem zavazadelníku bezmála pět set litrů. Na první pohled to tedy vypadá jako velmi lákavá nabídka.

A není tomu tak pouze na první pohled. Celý týden se nás Mégane Grandtour snažil přesvědčit o svých kvalitách a nutno podotknout, že si vedl celkem úspěšně. Kromě bodů za atraktivní vzhled jsme našli spoustu dalších kladných vlastností. Zcela samozřejmě nezůstalo pouze u toho. Nedostatků jsme také pár objevily.

Musíme hned na úvod říci, že zřejmě největším "nedostatkem" se nakonec ukázal být motor. Nikoli však kvůli tomu, že by byl snad špatný. Na rodinné auto je zkrátka trochu moc žíznivý a troufáme si mu předpovídat nepříliš velký úspěch, zvlášť když uvážíme bohatou nabídku úsporných naftových motorů dCi. Znovu opakuji, nedostatek je myšlen pouze z hlediska prodeje, nikoli kvality.

Velkým trumfem oproti dieselovým sourozencům je to, jak přeplňovaná čtrnáctistovka pracuje. Svou činnost totiž vykonává takřka neslyšně. Při běžné jízdě o ní není ani vidu, ani slechu. Ohlásí se maximálně při vyšších otáčkách. Jako určitý nedostatek můžeme hodnotit fakt, že občas s vozem trochu zaškube, není to ovšem důvod, proč byste si neměli tento motoru kupovat.

Svižně, ale žíznivě

Renault Mégane Grandtour s motorem 1.4 TCe má velmi solidní dynamiku, ostatně sprint na 100 km/h zvládá pod deset sekund a maximální rychlost 200 km/h také není úplně malá. Síla sto třiceti koní a 190 Nm je znát. Vůz ochotně zrychluje a nebýt té spotřeby, neměl by motor žádnou slabinu. Během testu jsme se pohybovali totiž okolo hodnoty devíti litrů, a to je řeč o jízdách ve městě nebo na dálnici s nezatíženým automobilem. Motor má rád vyšší otáčky a hodí se tak spíš do verze Coupé. Rodina přeci jen více ocení zhruba o dva litry nižší spotřebu dieselových motorů.

Opět musíme opakovat to, jak nás potěšila manuální převodovka. Přesně vymezené dráhy řadicí páky se zkrátka musí zamlouvat každému řidiči. Celkově působí jednotlivé převody jako docela krátké. Na šestý převodový stupeň točí motor na dálničním limitu 4000 ot./min, což se projeví nejen vyšší spotřebou, ale také zvukem jindy tak neslyšného motoru, který začne při pronikat do kabiny.

Zelený elegán

Jak už bylo naznačeno, vizáž má toto francouzské kombi velmi povedenou. Nová záď automobilu sluší, zajímavě tvarované zadní svítilny zrovna tak. Vše podtrhla v našem případě opravdu nevšední zelená metalíza. Na první pohled tak trochu vojenská barva totiž na slunci přechází do zlaté. Zkrátka tohle se Renaultu povedlo.

Interiér, tedy přesněji řečeno místa řidiče a spolujezdce, nabízejí to samé, co hatchback nebo Coupé. Těšit se tak můžou případní zájemci na příjemné sedačky, přístrojovou desku, která kombinuje analogový otáčkoměr s digitálním rychloměrem, kvalitní materiály i zpracování a pěkná a celkem logicky rozmístěná tlačítka na středovém panelu.

Jedinou výtku bychom měli k audio-systému a navigaci. Na rozdíl od dříve testovaných verzí byla tato vybavena vestavěnou navigací TomTom Carminat. K samotnému, zde vestavěnému, přístroji známé to značky nelze mít sebemenší výtku. Z rubriky “navigace“ víme, že TomTom patří k tomu lepšímu, co trh nabízí. Problém je ovšem v ovládání všech funkcí, které se najednou stalo poněkud složité a vyžaduje více zvyku.

Dostatek pro všechny

Ale zpět k praktické stránce věci. Renault si libuje v nabídce odkládacích prostorů a ne jinak tomu je také v tomto případě. K dispozici je opět řada schránek a přihrádek včetně těch pod podlahou. Co je ovšem u verze Grandtour důležitější je samozřejmě zavazadelník.

Jeho základní hodnota 491 litrů zřejmě nikoho neomráčí tak, aby spadnul pod stůl. Potěší ovšem pravidelným tvarem a nízko položenou nakládací hranou. Kromě klasických háčků lze také vytvořit jakousi přepážku, to aby vám nelétaly odložené věci po celém zavazadelníku. Nesmí chybět ani dělená zadní sedadla, které se bohužel nesklopí do úplné roviny. Body naopak připisujeme za sedadlo spolujezdce, u kterého lze sklopit opěradlo.

Druhá řada sedadel má pro své cestující přichystán dostatek prostoru. Potíže v oblasti kolen zde nehledejte. Jedinou nevýhodou, kterou způsobil atraktivní design, je prostor nad hlavou. V případě klasické střechy se nejedná o problém nijak výrazný, pokud si ovšem připlatíte za střešní okno, vyšší postavy začnou strádat.

Pohodlně

Jízdní vlastnosti Renaultu Mégane Grandtour jsou řekněme takové, jaké byste očekávali. Spíše pohodlně naladěný “kombík“ se cítí nejlépe na dálnicích při rychlostech do 130 km/h. Okresní komunikace celkem logicky nejsou jeho parketou, stejně jako nerovný povrch, na kterém vůz celkem výrazně znervózní.

Celkově můžeme Mégane Grandtour ohodnotit jako auto, které v sobě nabízí zajímavý kompromis. Není ve své třídě největší, není nejpraktičtější, není ani nejrychlejší a ani v případě ceny nemůžeme říci, že by byl nejlevnější. Jenže nabízí od každého trochu.
Objem zavazadelníku je velký tak akorát, na necitlivé řízení a pohodlně laděný podvozek není zas až takový problém si zvyknout a cena, byť není nejnižší, je vzhledem k bohaté výbavě a stejně vybavené konkurenci minimálně adekvátní.

Renault Mégane je povedený automobil, to víme už z předchozích testů a nic se nebude měnit ani v případě největší verze Grandtour. Pro zájemce si navíc vůz přichystal opravdu povedený design, a to se také počítá.

Základní cena v provedení Dynamique: 439 900 Kč
Cena doplňkové výbavy:  110 000 Kč
Celková cena: 549 900 Kč

Objem motoru     1397 ccm
Maximální výkon     96 kW (130 k) / 5500 ot./min
Maximální točivý moment     190 Nm / 2250 ot./min
Převodovka     6stupňová manuální
Maximální rychlost     200 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h     9,9 s
Udávaná spotřeba město     8,5 l / 100 km
Spotřeba mimo město     5,3 l / 100 km
Kombinovaná spotřeba     6,5 l / 100 km
Spotřeba během testu     8,9 l / 100 km
Provozní hmotnost     1360 kg
Délka / výška / šířka     4559 mm / 1507 mm / 1840 mm
Rozvor     2703 mm
Zavazadelník / po sklopení     491 l / 1567 l

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková