Renault Mégane CC byl z pohledu francouzské automobilky poměrně úspěšný vůz. Od roku 1997, kdy se představila první generace, se prodalo více než 170 000 kusů, což představuje přibližně 4% z prodejů celé modelové řady. V současnosti se nabízí kupé-kabriolet s pořadovým číslem tři. Protože se mi aktuální Mégane líbí (a to nemyslím pouze ostré RS), byl jsem velice zvědav, jaká bude jeho otevřená verze v praxi. A ještě více mne zajímalo, jak si povede například v porovnání s Peugeotem 308 CC, který se začal prodávat minulý rok a který se netajil tím, že chce obsadit v tomto segmentu příčku vůbec nejvyšší.

Design nad průměrem

Poslední vydání Méganu je, stejně jako ostatní ze skupiny CC, především stylový vůz. Musím říci, že francouzští designéři odvedli velmi dobrou práci, jenže jsem se nemohl ubránit pocitu, že ti, kteří pracují u Peugeotu, odvedli práci ještě o kousek lepší. Ale to může být pouze můj subjektivní dojem. Třeba za to může celkem nenápadný šedý lak, možná to způsobila relativně malá šestnáctipalcová kola. Kdo ví…

Každopádně podle ohlasů kolemjdoucích se vůz líbí. Hlavní problém této kategorie, tedy záď, se celkem úspěšně povedlo sladit se zbytkem automobilu. Ten tak díky tomu vypadá atraktivně jak ve verzi kupé, tak ve verzi kabriolet. Pro mě osobně je ale Peugeot i přes to hezčí a ještě přitažlivější.

Francouzská kvalita

Interiér působí na pohled velmi slibně. Jenže známe onu pověstnou francouzskou kvalitu (i když šla v posledních letech hodně nahoru). Jakkoliv vypadají použité plasty kvalitně, některé části už vrzaly a to se do testu dostavil automobil, který měl najeto pouze 4,5 tis. kilometrů. Palubní deska je totožná s ostatními verzemi modelu Mégane a také v kabrioletu je z většiny pokryta měkčeným plastem. Výhrady bych měl k displeji navigace, který z ní poněkud trčí a zasahuje do výhledu. Přístrojový štít opět kombinuje digitální rychloměr a analogový otáčkoměr, což je řešení, které se mi docela zamlouvá.

Ještě více se mi líbí sportovně tvarovaný volant s přímo ideálně tlustým věncem. Další pochvala míří na sedadla. Také ta jsou tvarována spíše sportovně, nabízejí výrazné boční vedení a dobrou oporu celého těla. Vzadu to, stejně jako u všech ostatních na nějaké dlouhé cestování není. Když přijde nouze, může se někdo posadit za spolujezdce, který se ale musí hodně nalepit na palubní desku. Za řidiče se posadí leda tak nákupní taška.

Zavazadelník ovšem překvapil. Pokud je střecha nasazená, pak je k dispozici 417 litrů, jestliže ji stáhnete, nabídne vám 211 litrů. Více než objemem (Peugeot i v tomto ohledu Renault poráží) boduje přístupem, kdy především v případě “uklizené“ střechy je ten skromný zbývající prostor relativně dobře dosažitelný v celém svém objemu.

Nebe nad hlavnou: Non-Stop

Renault připravil pro svůj model jednu specialitu, kterou u konkurence jen tak neuvidíte. Můžete si totiž užívat nebe nad hlavou bez ohledu na to, zda je střecha nahoře nebo dole. Standardně je dodáváno panoramatické střešní okno o velkosti 0,47 m². Jedná se o zajímavý a velice efektní detail.

Střecha je složena ze dvou dílů. Veškerá manipulace s ní trvá za stálého držení příslušného ovladače 21 s. Je spodivem, že divadlo, které střecha předvádí, stále poutá pozornost kolemjdoucích. V našem případě mělo bohužel drobnou vadu na kráse. Po těch jedenadvaceti vteřinách, kdy se na konec má zavřít víko zavazadelníku, jsem musel téměř vždy vystoupit ven z auta. Ptáte se proč? Víko se sice zavřelo, ale za doprovodu hrozivých zvuků zase vyskočilo ze zámku ven. Problém byl právě v zámku, který se musel téměř vždy ručně “poladit“, aby zase pracoval tak, jak má. Škoda, zřejmě ona francouzská kvalita stále ještě má určité rezervy.

Poněkud přibral

Kamenem úrazu všech kupé-kabrioletů je jistá nadváha související s výztuhami karoserie. Ne jinak tomu je u Méganu CC. Oproti klasickému hatchbacku přibral kabriolet téměř 300 kg a ve výsledku je to velice znát. Ale ani přes tři sta kilogramů výztuh Renault nedokázal eliminovat kroucení karoserie. Při přejezdu nerovností a hlavně při jízdě po dlážděných ulicích se až nepříjemně rozkmitá čelní sklo.

Zákazníci si mohou vybrat celkem mezi čtyřmi motorizacemi. Benzinová stránka věci nabízí atmosférickou jedna-šestku o výkonu 110 koní, silnější alternativu tvoří přeplňovaná jedna-čtyřka TCe. Diesel je k dispozici v provedení 1.5 dCi a 1.9 dCi. Testovaný automobil měl pod kapotou silnější zážehový motor a nutno podotknout, že i přes 130 koní není jízdní dynamika kdo ví jaká.

Kochejte se

Což o to, motor to je velmi dobrý, nakonec v testu Méganu Grandtour se mi líbil. Je příkladně kultivovaný a dokud ho nevytočíte, tak o něm vůbec nevíte. Ani parametry nejsou špatné. Maximální výkon činí už zmíněných 130 koní (5500 ot./min) a vrchol točivého momentu 190 Nm je dostupný při 2500 ot./min. Pravda, agregát umí vůz rozjet až na 200 km/h, ale aby zabral, musí se pořádně šlapat na plynový pedál, hodně je potřeba motor vytáčet a to se logicky odrazí na spotřebě.

Ano, můžete namítnout, že se s tímto automobilem nejezdí rychle. Je to samozřejmě pravda, jenže ani při klidnější jízdě se spotřeba příliš nesníží. Tabulkových 5,8 l/100 km patří spíše do oblasti pohádek, v reálném provozu si k tomu připočtěte další čtyři litry navíc. Přesně hodnotu 9,8 l/100 km vykázal palubní počítač po testu a to jsem se maximálně snažil vžít do role řidiče, který se při jízdě krajinou především kochá. Spotřebu zřejmě zvedla jízda po dálnici. Ačkoliv má převodovka šest stupňů, při stotřiceti točí i tak 4000 ot./min.

Stejně jako u obyčejných Méganů, také CC nabízí pohodlný podvozek. Při jízdě se příjemně houpe, v zatáčkách ale moc jistoty nenabízí. Ale to nevadí, beztak se budete hlavně kochat a užívat si vítr ve vlasech.

Cena, samozřejmě...

Popravdě řečeno mne Renault Mégane CC příliš nepřesvědčil. Designově patří sice k těm lepším, ale například interiér nabízí tři sta osmička o dvě třídy lepší. Výkonnější benzinový motor by také nebyl na škodu. Když k tomu připočteme průměrné řízení, respektive průměrné jízdní vlastnosti, pak může francouzskou novinku zachránit pouze cena. A ejhle, ono se tak asi opravdu stane.

Volkswagen Eos začíná s jedna-čtyřkou TSI na 726 900 Kč, Focus CC je také dražší a ani za Peugeot 308 CC nezaplatíte méně. Takže cenou Renault zabodoval? Ne tak docela. Ve srovnatelné výbavě je sice jeho francouzský rival o padesát tisíc dražší, jenže v ruce má kromě jiných jeden důležitý trumf. Na místo jedna-čtyřky je vybaven o 26 k silnější jedna-šestkou THP a vězte, že tento rozdíl není nezanedbatelný jak z hlediska jízdy, tak z hlediska spotřeby.

Renault Mégane CC si své zákazníky určitě najde. Sice není nejlepší, ale  za špatný ho určitě označit nemůžeme. Pro mnoho lidí se stane atraktivní právě kvůli ceně. Vůz této velikosti s karoserií kupé-kabriolet budete shánět za obdobné peníze jen těžko.

Plusy: Cena, dobře tvarované sedačky, sportovní volant
Mínusy: Kvalita zpracování, průměrná dynamika, spotřeba

Základní cena: 629 900 Kč
Cena testovaného vozu: 691 900 kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková