Velká rodinná auta nepatří právě do hledáčku automobilových nadšenců. Jenže je tu ještě jiná skupina kupujících, kterou prostě nelze přehlížet. Lidé s dětmi a jejich velké rodiny. Když se chtějí vydat na výlet někam daleko, běžné auto nestačí. Odpovědí na jejich tužby je Renault Grand Espace.

Kdo by ho neznal. Jeden ze zakladatelů kategorie MPV jezdí na silnicích od osmdesátých let. Ne, nebojte se, nebudeme testovat nějaký youngtimer. I tak se nám ale dostalo do rukou poměrně staré auto. Aktuální generace velkoprostorového modelu Espace totiž spatřila světlo světa poprvé v roce 2002. To je nesnesitelných 9 let!

Samozřejmě, auto dostalo facelift a to hned dvakrát. Poprvé před pěti lety, naposledy před rokem. A tak vlastně zkoušíme novinku. Za tu dobu, co Espace jezdí se samozřejmě měnila i nabídka motorů, převodovek, měnila se i řada komponent. Proto se nemusíte bát, že budete jezdit s téměř deset let starým vozem. Až na design je totiž Espace dnešní.

Sluší se ještě zmínit, že jsem k testu dostal prodlouženou variantu označovanou jako Grand Espace. Ta je o 90 mm delší oproti „krátké“ verzi, která je ale také poměrně dlouhá. Auto tak působí už jako takový mikrobus. Na první pohled si ho už můžete začít řadit do kategorie Volkswagenu Multivan nebo Mercedeseu-Benz Viano. Ale to už snad i trochu přeháním.

Uvnitř jako v loftu

Taktně vynechám vnější vzhled, protože jde o kategorii, ve které nemá tohle auto šanci nikoho zaujmout. Maximálně tak odradit. Nedá se nic dělat, je už prostě nehorázně okoukaný. Komu na tomto atributu záleží, podívá se třeba po Volkswagenu Sharan nebo Fordu Galaxy. Kdo ale touží po prostornosti za každou cenu, nemá na trhu prakticky lepší volbu. Přeháním?

Vůbec ne. Interiér je totiž neskutečně prostorný. Měl jsem z něj pocit, jako když jsem se nedávno přestěhoval z 43 metrového bytu do 105 metrového. Nevěděl jsem, kam dřív sáhnout, kam si dřív sednout. Najednou nevíte co s prostorem. Jak ale i moje následná zkušenost ukazuje, problém zaplnit ho, mít rozhodně nebudete.

Odkládacích schránek je tolik jako na biedermeierovém sekretáři. Pomalu abyste si vedli seznam, kam jste co schovali. Pravda, na začátku devatenáctého století neměli tolik plastů. V nich je Grand Scénic opravdu král a tak to není volba pro někoho, kdo se rád obklopuje luxusnějšími materiály Ten ať si snad pořídí Mercedes-Benz třídy R. Jen to bude chtít trochu větší rozpočet.

Palubní deska sází na ne příliš oblíbené umístění přístrojů doprostřed. V daném voze to ale má smysl, protože se tím odkrývají další místa pro umístění všemožných schránek. Přístroje v digitálním provedení jsou ale velmi špatně čitelné, navíc mě při stání na světlech iritoval parkinsonovský třas obrovské stříšky nad nimi, která svou funkci tedy neplnila příliš dobře. Displej navigace je pak asi kilometr vzdálený, to abych si na něj bral dalekohled.

Posouvejte jak je libo

V rámci prostornosti je ale člověk ochoten překousnout řadu věcí. Nakonec třeba ovladače klimatizace na dveřích jsou sice netradiční, ale po chvíli zvyku je budete mít rádi. Stejně tak musím pochválit trnož ovladače rádia. Trochu sžití to chtělo s joystickem mezi sedadly, který má ovládat zmíněnou navigaci. Tu dodal navigační guru TomTom. No, nemusela by z ní trčet ta SD karta.

Sedadla jsou velmi komfortní, v prostřední výbavě mají měkčí sedáky, tužší bočnice, ale i tak by si zasloužila výraznější boční vedení. I tak je ale dobrou zprávou, že ani po delších cestách z nich nebudete vystupovat unaveni. Druhá řada sedadel má tři plnohodnotná místa, kupodivu v Grandu chyběla třetí řada. Ta se ovšem dá dokoupit.

Osobně bych stejně dal přednost prakticky nezaplnitelnému zavazadlovému prostoru. Pro chvíle pohody poslouží dvě obrazovky DVD přehrávače s dálkovým ovládáním (relativně drahý příplatek) a také možnost sklápět, po kolejnicích posouvat nebo absolutně vyjmout jednotlivá sedadla. Dělat si s interiérem můžete tak prakticky cokoliv.

Automat ne, raději knihu

Renault Grand Espace má na výběr trojici motorů. Benzinový dvoulitr snad raději vynechme, jeho prodeje by dokázal na rukou ukázat i méně zručný pyrotechnik. Mnohem lepší volbou je totiž jedna z verzí turbodieselu 2.0 dCi. Ta je k dostání s výkonem 110 nebo 127 kW. Silnější se pojí také s automatem a to je právě příklad testovaného vozu.

Pojďme nejprve na neduhy, které se mi během týdne za volantem tohoto rodinného autobusu příliš nelíbily. Je vám asi jasné, že moje kritika bude směřovat k automatu. Ten řadí hodně podivně – je pomalý, odhaduje špatně chování řidiče a mnohdy motor vytáčí zbytečně vysoko, místo aby přeřadil. I z tohoto hlediska bych doporučoval se na tuto volbu z vysoka, ehm, vykašlat a pořídit si levnější verzi s manuálním šestikvaltem.

I přes protesty automatické převodvoky ale byla dynamika stále dostatečná (i když nejslabší ze všech), stejně tak jsem byl spokojený i s konzumací paliva. Palubní počítač během focení, které přišlo jen pár hodin po zapůjčení vozu ukazoval dojezd 955 km. K moři do Chorvatska na jednu nádrž je tedy absolutně reálné. Spotřeba se pak v průměru pohybovala okolo 8 litrů paliva na 100 km, troufám si říci, že bez automatu bych se dostal až o litr méně. Záleží ale samozřejmě na vašich preferencích.

Měkouš obecný

Pojďme ještě na chvíli k podvozku. Ten je, jak bývá u francouzských MPV zvykem, naladěn na komfortní notu. Je to znát, protože při přejíždění nerovností je auto solidně filtruje, problém neznamenají kočičí hlavy ve městě ani výtluky na silnicích. Na zadních místech si jen cestující mohou stěžovat na nešetrné přejíždění retardérů, přes ně raději jeďte opravdu pomaleji.

Stavba vozu a podvozek nehrají do karet sportovní jízdě, Ford S-Max bude v tomto případě tedy stokrát lepší volbou. Renault se naklání, brzy dojde k limitu a zcela umlčené řízení je už jen posledním mínusem z tohoto hlediska. Na druhou stranu si myslím, že jamile usednete za volant Renaultu Grand Espace, vžijete se spíše do role autobusáka než Nikiho Laudy. A bude vás to bavit stejně!

Renautl Espace je výbornou volbou pro všechny, kteří to myslí s rodinným cestováním vážně. Na druhou stranu poslouží jako jediná auto do rodiny jen v případě, kdy ke dennímu dojíždění za prací využíváte MHD. Jinak se budete muset podívat ještě po nějakém menším autě, s Grand Espacem by totiž běžné proplétání v provozu nebylo nejpříjemnější.

Plusy: zastaralý vzhled, hloupý automat, vysoká hmotnost
Mínusy: skvělý výhled ven, prostornost, úložné prostory, místo vzadu

Základní cena: 814 900 Kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Ptáčková