Tahle moc hezká červená Insignia Sports Tourer přijela do naší redakce trochu nečekaně. Teprve až začátkem týden, kdy se měl vůz vyzvednout, jsem se od jedné paní z redakce dověděl, že kromě jiného bude k dispozici také Opel. Samozřejmě, láteřil jsem, zlobil jsem se, dokonce jsem i nadával. Jak je možné, že někdo objedná auto a nikomu nic neřekne? To jsem ovšem ještě nevěděl, že ona paní je velmi prozíravá.

Už od pondělí začalo sněžit, přičemž nejvíce padalo ve středu, právě v den vyzvednutí Insignie 4x4. Zatímco všichni z toho byli překvapení, doprava kolabovala, nic nejezdilo (protože kdo by to byl řekl, že v prosinci začne mrznout a sněžit), naše redakční dáma se ukázala jako taková pionýrka – vždy připravena. Ona věděla, co se chystá za počasí a podle toho také jednala. Dokážete si představit ideálnější prostředí pro test Insignie 4x4, než zasněžené silnice a kalamitní situace? Já ne, takže jsem hodně rychle přestal nadávat.

Nic nového pod sluncem

Insignia Sports Tourer není na našem trhu nic nového. Přesně před rokem jsem shodou okolností jezdil s kombíkem a shodou okolností také během testu panovaly arktické podmínky. Sice nenapadlo tolik sněhu, ale mrzlo, že to hezké nebylo.

Když už se bavíme o zimním provozu, musím u testovaného automobilu zmínit dvě věci. Pokud zapnete tlačítko pro odmlžení předního okna, ventilátor nejede na maximum. Více z něj dostanete v případě, že manuálně nasměrujete vzduch k oknu a ventilátor pustíte, jak nejvíce to jde. Druhým arktickým nedostatkem je fakt, že stěrače namrzají. Jak jsem řekl, během testu byla zima, ale nebylo více než mínus osm. Jiná auta testovaná ve stejném týdnu se s tímto vyrovnala, Insignie ne. Je to detail, který vám dokáže pěkně otrávit život. Není totiž nic “lepšího“, než ve vánici stírat napadané vločky a mít místo stěračů takzvané “rozmazávače“. Přesně toto se mi stalo v ten večer, kdy celou Českou republiku zasáhlo největší sněžení.

Zatímco všichni bědovali nad tím, co se to děje, já jsem využil příležitosti a s touhou užít si trochu zábavy ve stylu švédské rally jsem vytáhl Insignii do nejhoršího možného prostředí. Velmi rychle jsem zjistil, že to zas tak velká sranda nebude, nicméně pohon všech kol byl prověřen důkladně.

Haldex + eLSD

Klasicky je poháněna přední náprava, ta zadní se připojuje přes mezinápravovou spojku Haldex čtvrté generace. V případě prokluzu předních kol dochází k zapojení těch zadních během 80 ms. Navíc je u zadní nápravy elektronicky řízený diferenciál eLSD. Nejen, že systém dokáže poslat na každou nápravu až 100% výkonu motoru, vzadu lze poslat až 100% na jedno kolo. Ve vánici a v době, kdy na silnici leželo místy i dvacet centimetrů sněhu, na mě udělala Insignia velký dojem. Zadní náprava se zapojuje takřka okamžitě. Pravda, není to tak skvělé, jako stálý pohon všech kol například u Imprezy XV, ale funguje na výbornou.

Je až překvapivé, kde všude se testovaný Opel prohrabal. Všichni klouzali a bědovali, já jsem na ně mohl dělat leda tak dlouhý nos. Jistota, se kterou se Insignie pohybovala po zasněžených komunikacích je k nezaplacení a je to jeden z podstatných argumentů pro příplatek za logo 4x4 na víku zavazadelníku. Ke slovu se během kalamitní projížďky dostala samozřejmě také stabilizace a kontrola trakce. Také toto funguje velmi dobře, přičemž stabilizace dokáže zachránit opravdu dost (samozřejmě ne vše). Dobrou zprávou pro hravé tatínky je fakt, že mohou bezpečnostní asistenty deaktivovat a vyzkoušet třeba na zledovatělém povrchu nějaký ten driftík.

Abych to shrnul, pohon všech kol se ukázal v tom nejlepším světle. Věřte, že mi Insignii 4x4 testovanou začátkem prosince záviděli nejen okolní řidiči, ale i redakční kolegové, kteří museli sáňkovat s nějakými předokolkami.

Německý fešák

Pominu-li pohon všech kol, mluvíme zde o staré známé Insignii. Robustně působící automobil se představil před dvěma lety a od té doby si získal řadu zákazníků. Když zavzpomínám na už zmíněný test, který se odehrál před rokem, musím říci, že mě tenkrát vůz nijak výrazně neoslovil. Letos to bylo docela jiné. Insignia se mi zalíbila. Důvody mohou být dva. Za prvé to zřejmě bude jistota všech hnaných kol, za druhé to nejspíš bude paket OPC Line.

Obdobně jako například F-Sport u Lexusu, AMG Style od Mercedesu nebo S-Line z dílny Audi, také Opel dokáže za příplatek 27 000 Kč opticky přiblížit váš rodinný vůz těm vůbec nejostřejším Opelům. V konkrétním případě Insignii ST 4x4 to znamená upravený přední a zadní nárazník, decentní spoiler na víku zavazadelníku, nastavené prahy nebo kovové pedály uvnitř (součást interiérové sady za dalších 16 200 Kč). Jestliže vám náhodou zbudou nějaké peníze navíc a nevíte, jak je investovat, kupte si tento paket. Výsledek totiž stojí za to, obzvlášť ve spojení s pěknou červenou barvou.

Snahu zalíbit se sportovně zaměřeným řidičům najdeme také v interiéru. Sedačky jsou na rodinné kombi tvarované více než dost (nejsou součástí OPC Line, ale výbavy Sport) a to samé platí také o volantu, který padne velmi dobře do ruky. Především to ale jsou dvě tlačítka s nápisem Tour a Sport umístěna v horní části středové konzole. Ta dokážou do určité míry změnit charakter auta. Tour je zaměřen na pohodlí, Sport sází na dynamiku. Mění se odezva na plynový pedál a nastavení elektronicky řízených tlumičů. Dost možná změní své chování také posilovač řízení, nicméně změna to není nijak dramatická, respektive ji sotva poznáte. Efektně působí podsvícení přístrojového štítu, který v režimu Sport zčervená.

PODÍVEJTE SE NA VIDEOBLOG
	Ve třetím pokračování našeho videoblogu vyzkoušel Lukáš Dittrich Opel Insignia ST 2.0 CDTI s pohonem všech kol. Test to byl trochu nečekaný, ale odehrál se začátkem prosince v době, kdy do České republiky dorazila sněhová kalamita.

Pouze pro nejsilnější

Kromě nejvýkonnějších dvoulitrových motorů konzumujících benzín si můžete pořídit pohon všech kol také ve spojení s naftovou jednotkou o výkonu 160 koní (350 Nm). Vzhledem k základním parametrům není potřeba zdůrazňovat, že má síly více než dost a že se výborně hodí na zdolávání delších tras.  A to pěkně prosím hodně rychle. Velkou pochvalu směřuji na manuální šestistupňovou převodovku, která má velmi přesný chod.

Opel Insignia ST je se svou délkou 4908 mm jeden z největších automobilů daného segmentu a na jízdních vlastnostech to je znát. Řidič objemnou záď pocítí v každé zatáčce. Celkově jde o vůz pohodlný, uvnitř tichý a prostorný, i když zavazadelník bych očekával větší a lépe využitelný.

Tenhle test, díky tomu, ve kterém období byl prováděn, jednoznačně prokázal fakt, že se pohon všech kol vyplatí. Opel si za něj účtuje v případě Insignie ST u výbav Edition a Cosmo 87 500 Kč, u testované výbavy Sport to je 62 500 Kč. Ani jednu sumu nelze označit za malou, ale nezapomeňte, že si tím kupujete jednu velkou jistotu. Už nemusíte čekat, až někde někdo prohrne silnici, nemusíte vyhrabávat auto ze závěje a hlavně se nemusíte obávat toho, kolik zrovna napadne sněhu a jaké bude počasí. S pohonem všech kol budete vždy připraveni.

Plusy: dobře fungující pohon všech kol, diferenciál eLSD, vzhled s paketem OPC Line, převodovka
Mínusy: horší výhled ze zadních míst, přeposilované řízení

Základní cena: 757 700 Kč
Cena testovaného vozu: 927 700 Kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková