Některé vozy jsou prezentovány takzvaně "pro mladé". Mají atraktivní design, hromadu točivého momentu, stádo koní a jsou poměrně oblíbené. No a pak tu máme auta, která nic z toho nenabídnou. Zdají se vám nezajímavá? V tom případě děláte stejnou chybu jako já.

Tohoto zvláštního Japonce jsem dostal k testu právě já, a sice z toho důvodu, že jsem svůj skoro až odpor k Tiidě dal jasně znát. Náš "velký šéf" zatoužil po nelichotivé recenzi a bylo jasné, ke komu poputuje novinářský vůz značky Nissan.

Bez nápadu...

Jenže Tiida nakonec zabránila zápornému hodnocení a v mnoha směrech můj názor na sebe radikálně změnila. To ale zdaleka neplatí o designu. Ten se totiž moc nepovedl. Obvykle se snažím nehodnotit vzhled vozu, protože to je věc velmi subjektivní, ale v případě japonského hatchbacku udělám výjimku. Za celou dobu testování jsem se totiž pouze ve dvou případech setkal s lidmi, kterým se vůz líbil. Že by náhoda?

Faktem zůstává, že na karoserii moc originálních nápadů nenajdeme. Přední část je ve stylu Murana, z boku kromě vysoké stavby karoserie nic jiného nevynikne a zadek náramně připomíná Peugeot. Tiida zkrátka nepatří k nejkrásnějším automobilům na trhu. Designem se spíše řadí na opačný konec. Jenže vzhled vozu evidentně nebyl prioritou číslo jedna. Nemalé přednosti skrývá Tiida jinde.

Račte vstoupit

Pokud jsem říkal, že při pohledu z boku nic nevynikne, zapomněl jsem ještě na jednu věc. Na rozměrné dveře. Vstup na přední i zadní sedadla je díky nim nadmíru pohodlný. Navíc je lze otevřít do opravdu velkého úhlu. Jediná výtka směřuje na tvar zejména zadních dveří. Na nich totiž najdeme ostré hrany. Nastupování a vystupování je navíc podpořeno vyšší stavbou sedadel. Tiida tak začala pomalu naznačovat, komu je určena.

Interiér, stejně jako vzhled vozu, je tak trochu bez nápadu. Středový panel je velmi jednoduchý, což samozřejmě má své výhody. Zpracování také není úplně nejhorší ale použité materiály mohly konstruktéři opravdu vybrat lépe. To platí především o palubní desce a středovém panelu. Takový plast jsme vídávali u vozů podstatně starších ročníků. Já bych ho ohodnotil jako laciný, nevkusný až ošklivý.

Jenže tím výčet negativních vlastností končí. Právě interiér je velmi silnou stránkou tohoto vozu. Ten, kdo je ochoten tolerovat ne úplně povedený design, bude bohatě odměněn. Na pohodlí se tady dával velký pozor. A když se bavím o pohodlí, tak tím mám na mysli všechna místa pro cestující.

Místa na rozdávání

V předu jsou přichystána sedadla, za která by se nemusely stydět vozy vyšších tříd. Zapomeňte na nějaké boční vedení, tohle auto stejně není na rychlé průjezdy zatáček stavěné. V Tiidě najdete spíše pohodlná křesílka s příjemným čalouněním. To nejlepší ale čeká pro cestující vzadu. Zadní lavice je posuvná a v případě té nejzadnější polohy nabídne pasažérům v druhé řadě nečekaně hodně místa. Za řidičem 185 cm vysokým se posadí stejně vysoký člověk a ještě mu v oblasti kolen zbude nějaká ta rezerva. Tím to ale nekončí. Opěradla zadních sedadel jsou totiž polohovatelná. Zkrátka za cestovní komfort si Tiida zaslouží velkou pochvalu.

Škoda, že kvůli posuvné lavici se dají sklopit pouze opěradla zadních sedadel a vzniká tak velký schod. Na druhou stranu je Tiida zcela určitě určena především pro cestující, nikoli pro převážení velkých nákladů. Tomu totiž odpovídá i malý vstupní otvor zavazadelníku a vysoko položená nakládací hrana.

Pokud mám hodnotit interiér jako celek, vytknul bych pouze ony nepovedené plasty. Naopak chválím za přístup, prostor a pohodlí. Jakkoli se mohou zdát světlé barvy interiéru nepraktické, v případě Tiidy částečně napravují to, co pokazily materiály použité na palubní desce.

Francouzské houpání

Na komfort pro posádku se braly ohledy i při nastavování podvozku. První ostrý průjezd zatáčkou mě tak trochu vyděsil. Tohle auto véžně není určené pro sportovně založené řidiče! Rychlá jízda v zatáčkách představuje velké náklony karoserie a poměrně nejisté chování. Záď vozu vám dá jasně najevo, že ostrý styl jízdy jí nedělá dobře. Vůz se různě vlní a dělá všechno možné, ale jistý teda není. To ale berte prosím jen jako holý fakt. Nechci aby to vyznělo jako mínus, protože cílové skupině zákazníku to zřejmě bude úplně jedno. 

Konstruktéři zde vsadili na komfort a pohodlí během jízdy a sázka jim vyšla na 100%. Měkký podvozek žehlí kdejakou nerovnost a díru. Cestující si tak během jízdy užívají pouze příjemné houpání. Pohodu během cesty ještě podpoří dobré odhlučnění. Ve voze panuje příjemné ticho.

Šestka k dobru

Na tom má zcela určitě zásluhu i šestý převodový stupeň. Samotné řazení bych označil jako dostatečné. Řadící páku takových rozměrů, jako je v Tiidě, jsem sice ještě neviděl, ale díky její velikosti jí máte docela při ruce. Samotná převodovka není vyloženě nepřesná, ale nějaké to zlepšení by určitě snesla.

Na pohodlí je jednoznačně zaměřen i motor. Dieslový agregát, který využívá technologii common rail, o velikosti 1461 ccm a síle 75 kW je úplně akorát. Maximální točivý moment 240 Nm dostupný od 2000 ot/minutu také není úplně k zahození.  Během jízdy jsem měl pocit, jako kdyby vrchol přicházel až okolo 4000 ot/min. Motor jakoby chytil druhý dech a znovu a citelněji zatáhnul. To vše je ale trochu nepodstatné. Co bude budoucí majitele nejvíce zajímat je spotřeba. A ta je velmi solidní.

Výrobce udává kombinovanou spotřebu 5,2 l/100 km. Palubní počítač ukázal na konci testu hodnotu o dvě deci více, ale i tak je to velmi příznivé číslo. Připočteme-li nádrž na 52 litrů nafty, dostáváme dojezd který je nadprůměrný.

Škoda té ceny

Takže tady máme pohodlný vůz, s kultivovaným motorem a nízkou spotřebou. Vůz, který má výborný přístup do prostorného interiéru a který vyžaduje klidnou jízdu. Dohromady z toho vychází celkem jednoznačný výsledek. Tiida chce zaujmout především starší zákazníky. Ti totiž ocení nejvíce její přednosti.

Na konci testu jsem se divil, proč vlastně takový vůz není vůbec vidět. Stačilo zabrousit do ceníku a bylo jasno. Základní cena 379 900 Kč není úplně malá. Vůz s výbavou Acenta stojí 431 900 Kč a není tomu tak dávno co tyto ceny byly přibližně o 50 000 vyšší. Přestože šel Nissan s cenami dolů, stále jsou to hodnoty, které u většiny zákazníků vymažou nesporné výhody tohoto zvláštního hatchbacku.

Jak se nakonec ukázalo, Tiida není vůbec špatné auto a můj názor byl poměrně scestný. Chybu přiznávám velice nerad, ale je to tak. Redakční test jasně naznačil, že největší nevýhodou Nissanu Tiida není design ani cokoli jiného. Největší nevýhodou zůstává vyšší cena.

Cena v provedení Acenta: 431 900 Kč

Objem motoru     1461 ccm
Maximální výkon     78 kW
Maximální točivý moment     240 Nm
Převodovka     manuální 6tistupňová
Maximální rychlost     186 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h     11,3 s
Udávaná spotřeba město     6,1 l/100 km
Spotřeba mimo město     4,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba     5,2 l/100 km
Spotřeba během testu     5,4 l/100 km
Provozní hmotnost     1314 kg
Délka / výška / šířka     4295 mm / 1533 mm / 1695 mm
Rozvor     2600 mm
Zavazadelník     300 - 420 l

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková