Psal se rok 1979 a Mercedes měl kompletní řadu W460. Píše se rok 2010 a stejný model vstupuje na český trh. Zajímavé. Abych to upřesnil, nějaký ten rozdíl mezi původním a současným Mercedesem třídy G se přeci jen najde, i když není tak propastný, jak byste asi očekávali. Stávající provedení totiž nese jiné označení – W461.

Počátek jednoho z legendárních offroadů sahá až do roku 1972, kdy si jeden takový mocný íránský člověk řekl, že potřebuje dvacet tisíc terénních automobilů a protože byl zrovna jedním z majoritních akcionářů koncernu Daimler-Benz, bylo zcela evidentní, kdo se tohoto úkolu ujme. Jenže v Íránu proběhl během vývoje státní převrat, z mocného člověka se stal spíše člověk nemocný, takže z původního plánu sešlo. Vývoj byl ovšem už dost daleko a proto se vedení automobilky rozhodlo nabídnout Geländewagen (odsud označení G) veřejnosti a rozhodlo se moc dobře.

Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat a zakázky se jen hrnuly. Milníkem v historii tohoto modelu se stal rok 1990, kdy vznikla luxusní verze, která byla vybavena prvky ze sedanů třídy E. V roce 1992 se géčko definitivně dělí na dvě části. Ta luxusní dostává nejmodernější techniku, ta pracovní zůstává stále stejná a stále slouží a slouží a slouží…

Změny přichází až po pěti letech. To byl instalován stálý pohon všech kol, ABS, přeplňování a přímý vstřik nafty no a konečně automatická převodovka. Pracovní géčko tak mělo vystaráno na dalších deset let. Do podoby, ve které přijel testovaný kousek do redakce, se tato modelová řada dostala až v roce 2007. Přišel nový šestiválec a upravená převodovka. Ovšem základ zůstal celá desetiletí nezměněn.

Kupte si veterána

Mercedes G Professional tak vůbec nevypadá na to, že byl vyroben před několika měsíci, nevypadá ani na to, že by v sobě ukrýval moderní techniku značky a už vůbec nevypadá na to, že jeho cena přesahuje v základu jeden a půl milionu. Karoserie se zkrátka nezměnila, což u tohoto druhu není nic neobvyklého. Nakonec Defender je stejná s prominutím krabice a o nějaké Santaně ani nemluvě. Tvary to jsou jednoduché, funkční a hlavně léty prověřené, stejně jako celá konstrukce. Ta, jak už bylo řečeno, vychází z armádní verze a na výsledku to je dost znát. Robustní je zkrátka všechno od nárazníku v podobě pořádné kovové roury, přes zamřížované světlomety, obrovskou kapotu až po rezervu umístěnou na zadních křídlových dveřích.

Celkově pracovní, nebo chcete-li armádní, géčko na fotografiích a nakonec při pouhém pohledu působí poněkud kompaktně. Ale jak známo, zdání klame. Ve skutečnosti to s rozměry 4,6 m na délku, cca 2 m na výšku i šířku není žádný drobeček. Nejlépe se ovšem přesvědčíte o velikosti z pozice řidiče. Výhled na obrovskou kapotu, po které se jen tak mimochodem může chodit (za příplatek 22 000 Kč, ale získáte tak i lepší odhlučnění), a výška v jaké sedíte, vám to řeknou více než jasně.

Klasik zvenku, klasik uvnitř

Hranaté a jednoduché tvary najdeme samozřejmě také uvnitř. Téměř kolmé okno a uzoučká palubní deska, to se dnes už vůbec nenosí. Jen tak na okraj, to přední kolmé sklo má jednu naprosto skrytou nevýhodu. Projeďte se na večer někde v blízkosti rybníků. Mouchy a mušky, které skončí na čelním skle nebudete stačit stírat. Chvílemi to vypadalo až tak, že prší. K interiéru bych měl jednu zcela subjektivní poznámku. Léta, ze kterých automobil pochází, jsou zde doslova cítit. Jakmile otevřete dveře, ucítíte aroma starých veteránů. Něco podobného nabízela moje Zastava z roku 1978, kterou jsem před lety s těžkým srdcem prodal.

A stejně jako v případě zmíněné Zastavy a vlastně také ostatních starých aut, také Mercedes G Professional vyžadoval další speciální zacházení. Dveře jsem měl v jednom kuse špatně zavřené. Až po nějakém čase jsem si zvyknul na to, že k jejich správnému dovření se s nimi musí prostě a jednoduše “třísknout“. Interiér je jednoduchý, ale plně funkční. Zapomeňte na měkčené materiály a podobné zbytečnosti. Tady hraje prim holý kov, případně nějaké ty tvrdé plasty. Těch pár ovladačů, které jsou k dispozici, zcela odpovídají určení automobilu, takže jsou opět jak jinak než robustní. Specialitou pak je lampička na takzvaném husím krku určená pro čtení mapy, případně si s ní v noci můžete posvítit na středový panel, protože ten podsvětlen není.

Bývalý armádní automobil skrývá ještě tři speciality. Zaprvé u ovladače světel najdete polohy S0, S1 až S3. Tímto se volí režimy pro pohyb vozidla v utajení. Zhasnou se světla, další režim odstaví dálkové světlomety a klakson. To abyste takhle na výletě v Iráku při nočním přesunu omylem nezmáčkli klakson a neprozradili se, což by vám v boji mohlo způsbit určité potíže. Civilní verze má tyto polohy samozřejmě blokované. Druhou specialitou jsou špunty v podlaze pro vypouštění vody. Údržba je velice jednoduchá. Špínu z gumových koberečků vyklepete a co se nevyklepe, na to se nalije voda, auto se doslova vypláchne a je vygruntováno. Poslední detailní zajímavost je tato. Ikonka tankování na přístrojovém štítu je vybavena šipkou naznačující stranu, na které máte nádrž. V případě géčka ukazuje doleva, nádrž je vpravo.

Pozice za volantem je překvapivě dobrá a co víc, sedačky by se snad daly označit za pohodlné. Nabídku prostoru nemá cenu rozebírat, obzvlášť v případě našeho provedení vybaveného pouze čtyřmi sedačkami. Přístup do zavazadelníku, kde v jiné konfiguraci mohou cestovat také další lidé, obstarávaly křídlové dveře. Za ně si připlatíte 15 300 Kč.

Na silnici nejistě

Pod onou zesílenou kapotou pracuje vznětový třílitrový a přeplňovaný šestiválec. Zřejmě díky příplatku, o kterém už byla řeč, byl jeho projev nečekaně kultivovaný a hlavně tichý. Za to si zaslouží pochvalu. Maximální výkon 184 koní a točivý moment 400 Nm dostupný v rozmezí od 1600 – 2600 ot/min je určitě dostatečný. Když na to lidově řečeno šlápnete, tak si nemůžete ani v běžném provozu na nic stěžovat. Zrychlení je řekněme solidní.

Problémem jsou celkem logicky jízdní vlastnosti jako takové. Vysoké pneumatiky (a to jsme testovali pouze poloterénní) spolu s řízením moc jistoty nenabízí. Ale tak to prostě chodí. Auto výborné v terénu bude sotva průměrné na silnici. No a Mercedes G Professional je v terénu nepřekonatelný.

Mimo nezpevněné komunikace

A protože se jedná o bývalé armádní vozidlo, kam jinam s ním vyrazit než do vojenského prostoru. Takže vzhůru do Bělé pod Bezdězem. Pro tento Mercedes se totiž hledají nepřekonatelné překážky dost těžko. Technické tabulky slibují nájezdové úhly přes 30°, brodivost 600 mm, boční náklon až 28° (což není zas tolik) a stoupavost 38°. Samozřejmě nechybí uzávěrka diferenciálů, a to pěkně prosím všech třech a redukce. Sečteno a podtrženo, Professional se před ničím nezastaví.

Takové jedno novinářské slovní spojení často užívané při hodnocení terénních automobilů říká, že se vše v dobré obrátí v momentě, kdy sjedete na nezpevněné komunikace. V dnešním případě to platí dvojnásob, nezpevněné komunikace představují dálnici. Bez mrknutí oka lze jet 90 km/h jako by se nechumelilo. Mercedes Professional ukáže svůj charakter mimo veškeré, tedy i ty nezpevněné, cesty.

Prakticky jediný moment, kdy už to vypadalo, že se testovaný Mercedes zastaví, nastal při zdolávání písečného svahu. Stačilo ovšem uzavřít poslední otevřený, (přední) diferenciál a pokračovalo se dál. Vyzkoušeli jsme také průjezd lesem v místech, kde dříve řádily tanky. Nechybělo bláto, voda, prudké výjezdy a sjezdy. Ptáte se na výsledek? Jediný výsledek byl ten, že jsem strávil asi tak hodinu v ruční myčce, abych automobil vyčistil. Nepřekonatelnou překážku jsme zkrátka nenašli.

Výjimečný vůz za výjimečné peníze

Mercedes G Professional je výjimečný jak vzhledem veterána, tak schopnostmi ve volné přírodě. Jenže stále to je Mercedes a to nejsou zrovna lidové automobily. Ten testovaný vybavený několika příplatkovými prvky by vás nakonec vyšel na 1 783 800 Kč včetně DPH, což z něj dělá poměrně drahého pracanta. Na druhou stranu za ním stojí třicet let působení jak ve válce reálné, tak v té o přízeň zákazníků, přičemž v obou si vede velmi dobře. Závěrem otázka k zamyšlení. Kolik pracovnímu géčku v této podobě ještě dáváte let? Já myslím, že takových patnáct by ještě zvládnout mohl.

Plusy: chování v terénu, jednoduché ovládání, robustní konstrukce, tichý motor
Mínusy: jízdní vlastnosti na silnici, cena

Motor: přeplňovaný vznětový šestiválec
Objem: 2987 cm3
Výkon: 135 kW (184 k) při 3800/min
Točivý moment: 400 Nm při 1600 - 2600/min
Převodovka: automatická 5stupňová
Rychlost: 160 km/h
Spotřeba (město/mimo město/komb.): 14,1/9,8/11,4 l/100 km
Spotřeba v testu: 12 l/100 km
Rozměry: 4636 × 1960 × 1930 mm
Rozvor: 2850 mm
Základní cena: 1 606 800 Kč

Tento test proběhl v rámci spolupráce s Motorland Bělá. Redakce Autoexpress.cz děkuje za možnost otestovat Mercedes-Benz G Professional v terénu. Více informací o areálu najdete na www.motorlandbela.cz.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková