Mazda 6 si po svém uvedení na český trh zaslouženě odnesla titul auta roku. Ve střední třídě patří totiž k nejlepším volbám. Japonci ale neusnuli na vavřínech a přichystali nový turbodiesel, tentokrát s objemem 2,2 litru. My jsme během redakčního testu jezdili s jeho středně silnou variantou.

Ačkoliv Mazda 6 v naší redakční garáži ještě neparkovala, předpokládáme, že po delším působení na našem trhu ji není třeba nijak výrazněji představovat. Její tvary se na českých cestách poměrně dobře uchytily. Není se čemu divit. Do mnohdy usedlé střední třídy totiž vnesla hravost a velmi pohledné šasi. Naše tmavě fialová metalíza spolu s efektními hliníkovými prvky navíc dodávala vozu potřebnou důstojnost.

Uvnitř by se Mazda 6 dala kvalitativně a v podstatě i vzhledově přirovnat ke svému domácímu konkurentovi Toyotě Avensis. Dbá se na dobré zpracování, kvalitu použitých materiálů, které jsou příjemné na dotek. Trochu problém nám činilo ovládání funkcí pomocí titěrných tlačítek na volantu. Kvůli nalezení palubního počítače jsme se dokonce museli podívat do manuálu. Nakonec se objevil skrytý za digitálními hodinami v nejzazším koutě středového displeje. Přitom nám připravil pěkný labyrint v podobně několika podivných tlačítkových kombinací. To se Mazdě opravdu nepovedlo.

Povedený liftback

Vydařila se ale spousta jiných a mnohem podstatnějších věcí. Volant ideálních rozměrů padne dobře do ruky (i když by mohl nabídnout větší pole seřiditelnosti). Sedadla jsou komfortní a v rámci třídy dostatečně vedou. Vzadu je to ale trochu horší. Mluvíme tu o prostornosti nad hlavou, která bude vyšší postavy na delších cestách trápit. To je ale daň za dynamickou karosérii našeho liftbacku, popřípadě i sedanu.

Když už je řeč o liftbacku, zdá se jako ideálním kompromisem mezi sedanem a kombi. Je dobře, že Mazda nabízí tři druhy karosérie a vybrat si tak může opravdu každý. Po odjištění tlačítkem skrytým v brzdovce víko lehce poodskočí a pak už ho musíte zvednout ručně. To nebude zejména v zimních měsících záležitost, která by se neobešla bez poskvrny. Na druhou stranu vás poté čeká odměna v podobě dobře dostupných 510 litrů na zavazadla a po sklopení na zcela rovnou hranu až 1702 litrů.

Než se ale dostaneme pod kapotu, kde na nás čeká nový motor, Mazda si pro nás připravila ještě jedno příjemné překvapení. To se skrývá nalevo pod volantem v podobě tlačítka s tajemným nápisem RVM. Jde o systém monitorování mrtvých úhlů (Rear Vehicle Monitoring Systém), tedy něco jako BLIS od Volva. Na rozdíl od něj ale funguje jen v rychlostech nad 60 km/h, kdy řidiči pomocí diod hlásí přítomnost auta nebo motorky. Pokud zapnete blinkr a hrozí střet, umí vás RVM varovat i akusticky.

Střední volba

A teď už hurá na prohlídku toho, co si pro nás japonští inženýři připravili. Nový 2,2litrový turbodiesel přijíždí na český trh ve třech variantách. K dispozici je s výkonem 92 kW, 120 kW a 136 kW. My jsme si vybrali střední volbu, u které se 120 kW rovná 163 koním. Ty nám tabulky slibují při 3500 otáčkách v minutě, přičemž nás k nim má dovést maximum točivého momentu 360 Nm od 1800 do 3000 otáček za minutu. V praxi se tabulkové hodnoty potvrzují a musíme přiznat, že nás nesmírně pohodová jízda s Mazdou 6 potěšila. Moderní common-rail je totiž klidný, ve vyšších rychlostech neruší klapotem ani chrochtáním a navíc jeví chuť reagovat poslušně v plném spektru otáček.

Turbodiesel poskytuje 1,5tunové Mazdě 6 zrychlení z nuly na stovku za 9 sekund a maximální rychlost 212 km/h. Díky dlouhému převodu šestirychlostního manuálu, který se v kulise pohyboval s německou precizností, to znamená, že ani svižnější jízda v nějakých 160 km/h nebude znamenat větší hlukovou ani spotřební zátěž. Závěry našeho testu sice o tom tolik nevypovídají, auto jsme si dovolili potrápit a výsledek tak znamenal odběr 7,5 litrů nafty na 100 km. Při klidném tempu se ale dá jet v pohodě za necelých 6 litrů. To spolu s 65litrovou nádrží znamená, že se dojezd vozu blíží k vysněné tisícovce kilometrů.

Cesťák s plnou výbavou

Myslíme si, že právě takové údaje budou pro typického zákazníka Mazdy 6 důležité. Místo by mohla najít i u firemní flotily. Poskytuje totiž na delších cestách vynikající komfort a klidná jízda řidiče nemá šanci unavit. Dobře odladěný podvozek spolupracuje a umí být příjemný, přitom ale v zatáčkách dobře vůz podrží. Mazda 6, a o to více s tímto naftovým agregátem, není vozem, který by se často dostával do extrémních situací.

Japonec nabízí i poměrně příznivou cenu. Námi testovaná výbava Te Plus byla extrémně bohatá a nabízela takové parády v základu, jako už zmíněn systém RVM, parkovací senzory, dvouzónovou klimatizaci, audiosoupravu Bose s měničem na 6 CD a osmi reproduktory, 17“ litá kola a další. To vše při ceně 794.900 korun. Připlácelo se jen za metalízu (11.900 korun). Mazda 6 2.2 MZR-CD prostě i letos potvrzuje, že si své prvenství v anketě o české auto roku plně zasloužila.

Základní cena v provedení Te Plus: 794 900 Kč

Objem motoru    2183 ccm
Maximální výkon    120 kW (163 K) při 3500 ot/min
Maximální točivý moment    360 Nm při 1800 až 3000 ot/min
Převodovka    6stupňová manuální
Maximální rychlost    212 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h    9 s.
Udávaná spotřeba město    7 l/100 km
Spotřeba mimo město    4,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba    5,5 l/100 km
Spotřeba během testu    7,5 l/100 km
Provozní hmotnost    1485 kg
Délka / výška / šířka    4755 mm / 1440 mm / 1795 mm
Rozvor    2725 mm
Zavazadelník / po sklopení    510 l / 1702 l
 
Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková