U Jeepu se slaví ve velkém stylu. Hned dva modely (Compass, Wrangler) si zákazníci mohou koupit ve výroční edici 70th Anniversary. Jenže když začnete pátrat trochu podrobněji, zjistíte, že to s tím jubileem je tak nějak komplikovanější. Nejde totiž o výročí založení automobilky Jeep, protože tento název se objevil až daleko později. Před sedmdesáti lety šlo o společnost Willis a ta auta vyráběla ještě před rokem 1941.

Ani s oslavou sedmdesáti let od uzavření významného, ne-li přímo historického kontraktu to není úplně jednoznačné. O přízeň armády se ucházely ještě automobilky Ford a Bantam, přičemž konstrukce, kterou později využíval vítězný Willis Quad, údajně pocházela právě z dílny Bantamu. Kvůli nedostatečným výrobním kapacitám nakonec vyráběly stejný model všechny tři značky. Výroční oslava působí trochu jako samoúčelná, ale to nechme být. Prostě před sedmdesáti lety byl podepsán kontrakt a hotovo.

Odkaz dávných předků

Jedním z požadavků na válečný automobil byla možnost víceúčelového použití. Víceúčelový se anglicky řekne General Purpose, tedy zkráceně „dží-pí“, a odtud už to máme jen kousek ke konečnému Jeep. Není bez zajímavosti, že stejný název, který se časem vžil pro všechna terénní vozidla bez ohledu na to, zda jde o Toyotu, Nissan nebo třeba Mitsubishi, dostala postavička z kreslených příběhů třicátých let. Mimochodem tahle postavička dokázala procházet zdí, což je více než symbolické.

Jeep je prostě legenda. Můžeme o něm mluvit jako o zakladateli kategorie terénních automobilů. Po druhé světové válce jich byla spousta na prodej a lidé postupně objevili kouzlo jízdy terénem. Model Wrangler na tohoto svého prapraprapra…pradědečka navazuje hned v několika ohledech, i když samotný název Wrangler přišel také o mnoho později (přesně řečeno v roce 1987).

Stále stejný? 

Jeep Wrangler samozřejmě není stejný jako jeho předci, pořád si ale zachovává základní vlastnosti, který mají všechny Jeepy od řady CJ až po současný Wrangler společné. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o design. Ano, ten jistě také nemůžeme vynechat. Klasická maska chladiče, kulaté světlomety nebo vystouplé plastové blatníky, všechno k Jeepu patří, ale není to to hlavní. Základní vlastnost, kterou má současný Wrangler společnou se svými předchůdci, je jednoduchá a bytelná konstrukce, stejně jako ono slavné víceúčelové použití. Než s Wranglerem vyrazíte na jakoukoliv projížďku, je dobré si tohle uvědomit, jinak se vám bude auto zdát i přes skoro až nemístně bohatou výbavu nepohodlné, nepraktické, hlučné a já nevím co ještě.

Při těch všech výročních oslavách bych málem zapomněl na fakt, že Wrangler prodělal facelift. Na první pohled vám bude auto připadat stejné, ale není tomu tak. Nejdůležitější novinkou je zvětšené zadní okno. Nedělejte si žádné iluze, v praxi silničního provozu je vám větší okno úplně k ničemu. Ve výhledu vzad stejně překáží zadní sedačky a hlavně plnohodnotná rezerva na pátých dveřích. Verze Sahara dostala v rámci faceliftu také lakovanou střech (kterou lze sundat), objevilo se několik nových barev karoserie a pro testovanou výbavu 70th Anniversary přibyla také osmnáctipalcová litá kola. Design bych dále nerozebíral. Pro většinu z nás je tenhle Jeep na trhu už odjakživa, takže asi každý ví, jak vypadá.

Nový interiér

Na interiéru Jeepu Wrangler se facelift ve spolupráci s výroční edicí podepsal mnohem výrazněji. U klasických offroadů jde o v poslední době hodně častý jev. I když tato auta nejsou jízdně kdo ví jaká, interiér a výbavu dostanou téměř až luxusní, aby si na své přišli také zákazníci, kteří si pořídí vůz z tohoto segmentu jenom kvůli tomu, že chtějí jezdit opravdovým Jeepem.

Tak přesně pro takové je určen testovaný Wrangler s koženými a vyhřívanými sedačkami, automatickou klimatizací, pořádným audiosystémem a tak dále. Nechybí ani plakety se „sedmdesátkou“. To aby se nezapomnělo, cože se tu slaví. Samotný facelift přinesl upravený volant s tlačítky ovládání tempomatu a audia (ovladače audia během testu občas nefungovaly), přepracovaný a v konečném důsledku přehlednější přístrojový štít, pohodlnější sedačky a bohatší výbavu. Tisková zpráva slibovala ještě lepší odhlučnění. Sliby, chyby? Kdepak, uvnitř Wranglera opravdu panuje až překvapivé ticho.

Interiér může být vykládaný třeba bambusovým dřevem, na komfort kategorie SUV, kam jej automobilka touto edicí přesouvá, nikdy nedosáhne. Na to, jak je vůz velký, se budete uvnitř cítit poněkud stísněně. Auto se v zatáčkách různě naklání, vlní, zadní náprava má tendenci odskakovat… Všechno tohle z výsledného komfortu hodně ubírá. Musíte zkrátka zaplatit daň za to, že v terénu dojedete, kam se vám zachce, což zřejmě majitelé přesně téhle konkrétní verze nikdy nevyužijí.

Z dílny VM Motori

Jeep Wrangler může mít pod kapotou vidlicový benzinový šestiválec o objemu 3,8 litru, nebo naftový velkoobjemový čtyřválec pocházející z dílny VM Motori. Testovaná výroční edice je spojena pouze s dieselem a navíc s pětistupňovou automatickou převodovkou. Naftové CRD už také ledasco pamatuje, ale nelze k němu mít ve spojení s Wranglerem jakýchkoli námitek. Motor nabídne 197 koní a v případě automatu 460 Nm (u manuálu to je 410 k).

Facelift přinesl několik úprav také na testované pohonné jednotce, kterév praxi znamenají výkon zvýšený o 24 koní a nárůst točivého momentu o 10 Nm. Agregát využívá šestnáct ventilů, rozvod ozubeným řetězem, piezoelektrické vstřikovač s pracovním tlakem 1800 barů, variabilní geometrii lopatek turbodmychadla a recirkulaci výfukových plynů. Jak dnešní eko-doba velí, dočkali jsme se dokonce i start/stop systému. Nechci si ani představovat, jak to vypadá, když takhle velký motor každou chvíli zhasne a znovu se za doprovodu nemalých vibrací rozbíhá. Výrobce ho dodává pouze s manuální převodovkou. Upřímně řečeno jsem opravdu rád, že jsem se s ním během testovacího týdne nemusel otravovat.

 Pětistupňový automat nevyniká svou rychlostí, ale v tomto případě to vůbec nevadí. Ono se s Wranglerem po silnici stejně nedá jezdit moc rychle. Navíc má řidič plné ruce práce s převodem řízení odpovídajícím velikosti auta, takže se samočinná převodovka náramně hodí. Krom toho velmi výrazně usnadňuje jízdu terénem. Jak už jsem napsal, na silnici nejde o žádné velké terno. Hlavní je nespěchat. Sice můžete jet až 178 km/h, ale to bych snad ani nezkoušel.

Wrangler vždy patřil, patří a doufám, že v budoucnu bude patřit pouze a jenom do terénu. Jen pro představu: přední nájezdový úhel 40°, zadní přibližně 30°, světlá výška 238 mm, redukce… Když si připlatíte, můžete dostat třeba i odpojitelné stabilizátory. Mimo silnice se Wrangler řadí mezi nejlepší. Náš testovací kousek si musel vystačit pouze s přiřaditelným pohonem přední nápravy a redukcí, nicméně ani s touto řekněme chudší terénní výbavou jsme ho do úzkých nedostali.

Zajímavá cena

Největší překvapení si pro mě osobně nachystal Wrangler na závěr testu, kdy jsem se začal zabývat cenou a případnými konkurenty. Wrangler v prodloužené verzi Unlimited s kompletní výbavou 70th Anniversary totiž stojí 912 900 Kč, což není vůbec špatné. Respektive mě v této cenové relaci nenapadá žádný srovnatelný konkurent. Defender je na běžné cestování ještě o třídu horší než Jeep, Mercedes-Benz G je zase o třídu dražší a za podobně vybavený Land Cruiser taktéž budete muset zaplatit více.

Další případná konkurence toho v terénu tolik nezvládne. Výroční Wrangler tak představuje celkem zajímavou nabídku za přijatelnou cenu. Testovaná výbava z něj dělá v kombinaci s obřím rodokmenem maximálně stylové „SUV“, pro ostatní to stále může být ryzí offroad, kterých na trhu už moc není.

Plusy:  terénní schopnosti, legendární vzhled, poměr cena vs. výkon 
Mínusy: průměrné zpracování, horší výhled vzad

Základní cena: 912 900 Kč
Cena testovaného vozu: 996 300 Kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Ptáčková