S faceliftem velkého Fordu přišla i nová generace přeplňovaných benzínových motorů. Ty mají v nabídce nahradit objemnější jednotky a zároveň potvrdit teorii o stejném výkonu při nižší spotřebě. Konkrétně přeplňovaná jedna-šestka se má stát alternativou atmosférického dvoulitru. Dokáže Mondeo slibovaným hodnotám dostát? Možná budete překvapeni!

Velké kombi je pro designéry často oříšek. Skloubit dynamický vzhled s praktičností se ne vždy vydaří podle všeobecného vkusu, ale Ford má v tomhle ohledu dlouholeté zkušenosti. Proto ani nebylo nutné při faceliftu nějak výrazně zasahovat do vzhledu exteriéru. Nad mlhovky se nastěhovaly decentní pásky diod pro denní svícení, menší otvor sání vzduchu nahradil nárazník s doširoka rozevřenou tlamou, která ale narozdíl od nového Focusu nepůsobí tolik přehnaně. Zadní kryty světel dostaly podobně jako S-Max čiré kryty. V kombinaci s bronzovou metalízou je Mondeo nevtíravě decentní a poměrně slušně maskuje své rozměry, které se blíží vyšší střední třídě. Však má také zastoupit mezeru, která v nabídce značky vznikla ukončením výroby Scorpia.

Interiér, který schytával množství kritiky za nepodařené dekory (především šeredné umělé dřevo), se rovněž posunul k lepšímu. Černý lak středové konzoly je bezesporu krokem správným směrem, ale především rádobyhliníkové dekory by zasloužily lepší povrch. Až na nezvyklou logiku ovládání stěračů si však Mondeo s ergonomií tyká, mínus bych také dal za složité ovládání palubního počítače, kde se musíte zbytečně proklikávat více úrovněmi. Sportovní sedačky mají možná až zbytečně tuhé výplně, ale tvarováním patří k těm lepším, o zlato se však nadále dělí anatomické sedačky Opelu Insignia s perfektními křesly Citroënu C5.

Měkčení palubní desky sahá výjimečně až ke kolenům, takže není problém si je opřít o poměrně široký středový tunel. Kromě prostředního místa vzadu, které je lépe využít jako loketní opěrku, je na všech sedadlech místa víc než dost. Mondeo sice nevsadilo na extrémní prostor před koleny jako Superb, ale šířkou stanovuje doslova nový standard. Zavazadlový prostor nabízí se sadou na opravu pneumatik výborných 549 litrů a kromě toho usnadňuje nakládání díky hraně v jedné rovině se dnem. Jako stěhovák kombi jednoznačně obstojí.

Hlavně pro řidiče

Jestli Fordy něčím vždy vynikaly, byly to jízdní vlastnosti a Mondeo nezůstává své pověsti nic dlužné. Kombinuje komfortní chování na rozbitém asfaltu s přesvědčivým projížděním zatáček. Dlouhý rozvor má dobrý vliv na plavné překonávání podélných nerovností, víceprvková zadní náprava přitom stále zajišťuje kontakt kola s vozovkou. Budiž, tohle umí více konkurentů, Ford však má ještě určitou přidanou hodnotu.

Tou je především řazení: přesné, tuhé, s ideální délkou drah, jen přechod středové polohy vyžaduje větší úsilí, což ale nahrává dynamickému dojmu. Také chod pedálů je naladěn na přesnost – brzdy mají ten správně progresivní účinek, spojka nemá příliš měkký ani tvrdý chod a plyn zdařile maskuje malou prodlevu. Řízení však oproti minulé generaci ztratilo trochu přímočarosti. Elektromechanický posilovač sice stále přenáší dost odezvy od kol, ale kolem středové polohy už není tolik agilní.

Přeplňovaný benzínový 1.6 EcoBoost potěší vyrovnaným chodem, který je v první třetině otáček nevtíravý, postupně ale přidává příjemný zvuk, ve kterém se téměř ztrácí lehké hvízdání turba. Zatahuje od zhruba patnácti set otáček, příval točivého momentu ale vrcholí až kolem 5000 ot./min. To usnadňuje prudkou akceleraci bez nutnosti řazení. Sto šedesát koní bohatě dostačuje pro pohodovou jízdu dálniční rychlostí, aniž byste museli v kopcích uhýbat do pravého pruhu. Je to především zásluhou ploché křivky točivého momentu, na kterou atmosférické motory nestačí. Jedenapůltunové kombi tak na stovku zrychlí za méně než deset vteřin. Komu by to nestačilo, může sáhnout po dvoulitru s 203 nebo 240 koňmi.

Údaje nelžou

Jak to ale vypadá s proklamovanou nízkou spotřebou? Po nepříliš pozitivních zkušenostech s turbobenzínovými motory Opelu nás Ford skutečně zaskočil. Klidným tempem totiž skutečně docílíte čísel, která odpovídají objemu 1,6 litru. Ve městě spotřeba kolísala mezi 7,8 a 9,5 litru, na okreskách spadla k 6,7 litru. Dálnice a 130 km/h ji zvedla zpátky k 7,6 litru a touto hodnotou také test skončil. Jestliže se nechcete nijak krotit a kapacitu auta využijete na maximum, počítejte se spotřebou kolem devíti litrů. Ve srovnání se zastaralým atmosférickým dvoulitrem si tak užijete mnohem komfortnější cestování, aniž by vám motor vyluxoval peněženku.

A druhou pozitivní stránkou věci je akční model Mondeo Enterprise. V kombinaci s testovaným motorem 1.6 EcoBoost za bohatě vybavený vůz s karoserií kombi dáte 629 900 Kč, sedan a liftback stojí o třicet tisíc méně. Nechybí přitom duální klimatizace, tempomat, plná elektrická výbava včetně sedaček, bixenonové světlomety, kožené čalounění sedadel, vyhřívané přední i zadní sklo, audiosystém Sony a bezklíčové startování. Kompletní bezpečnostní výbava je samozřejmostí. Do příplatků můžete zahrnout i kontrolu mrtvého úhlu, adaptivní tempomat či kontrolu jízdy v pruzích.

V kostce řečeno, za solidní akční cenu, která konkuruje i francouzským automobilkám, dostanete prostorný a reprezentativní vůz s výbornými jízdními vlastnostmi, výbavou na úrovni a nezůstanete ochuzeni ani o emoce za volantem. Mimo to musím také Mondeu udělit pomyslnou medaili za přeplňovaný motor, který skutečně plní sliby o výkonu dvoulitru a spotřebě jedna-šestky. Bravo, Forde.

Plusy: jízdní vlastnosti, zvuk motoru, řazení, prostornost, spotřeba
Mínusy: ovládání klimatizace a palubního počítače, zbytečně tuhá sedadla, tupější řízení než v minulé generaci 

Základní cena: 629 900 Kč
Cena testovaného vozu: 764 900 Kč

Text: Vojtěch Horáček
Foto: Zuzana Ptáčková