“Když si vůz prohlédnete, rozhodně ve vás nevyvolá explozi emocí. Design je decentní, něco na způsob Volkswagenu. V decentním střihu pokračuje i interiér. Palubní deska je úhledná a přehledná. Díky dobrému slícování nikde nic nevrže…“ Ne, tyto věty se netýkají druhé generace modelu C-Max. Takhle nějak popisoval kolega Honza Markovič generaci první. Ptáte se, proč s nimi začínám? Protože nové provedení je absolutně odlišné.

Na úvod by nebylo špatné podniknout menší exkurzi do historie a udělat pořádek v označení. Původ tohoto modelu sahá do roku 2003, kdy přišel na trh ještě se jménem Focus C-Max. Tehdy nebylo o kinetickém designu ani vidu, ani slechu a podle toho karoserie vypadala. Byla decentní, strohá, nudná. Rok 2007 znamenal první facelift a také poměrně výrazné změny. Na autě se objevily některé kineticky střižené prvky a hlavně byl upraven název. Už se neprodával Focus C-Max, ale pouze C-Max. Celkem nedávno použila podobnou taktiku například také Toyota s modelem Verso (původně Corolla Verso).

Nudný? To opravdu ne!

Zatímco první vydání německého kompaktního MPV bylo tvarově strohé, což nezměnil ani zmíněný facelift, novinka je stoprocentně jiná. Když se na ní podíváte, vyvolá ve vás daleko více emocí. Můžete říkat, co chcete, zaručeně to budou charakteristiky počínaje od vyloženě ošklivý a konče u atraktivní nebo dynamický, určitě ale nemůžete nový C-Max považovat za takový nijaký.

Můj názor je trochu rozpačitý. Kinetický design se mi líbí a nezáleží příliš na tom, zda jsem měl v ruce Kugu nebo malou Fiestu. Pokaždé jsem psal, že karoserie má něco do sebe. U C-Maxe se snad vůbec poprvé objevily určité pochybnosti. Ano, auto má všechny hlavní vlastnosti současných Fordů, jenže je zde jedno drobné “ale“.

Když se podívám na karoserii zboku, nemohu se zbavit dojmu, že ten “zadek“ ke zbytku automobilu prostě neladí. Klasický C-Max má obrácený zadní sloupek a vypadá lépe. Testované provedení Grand je navíc vybaveno bočními posuvnými dveřmi a jejich nijak nemaskovaná lišta také na výsledku příliš nepřidá, obzvlášť pokud je automobil lakován do bílé barvy. Zanechme ale čistě subjektivních dojmů.

Ford C-Max se nabízí ve dvou velikostech. Automobilka používá stejný systém jejich označování jako třeba Renult u Scénicu nebo Citroën u C4 Piccaso. Větší bratr nese jméno Grand. Za tímto slovem se v případě dnešního testu skrývá karoserie dlouhá 4520 mm, široká 1828 mm a vysoká 1684 mm. V porovnání s obyčejným C-Maxem je Grand delší o 140 mm a na výšku přibral 58 mm. Důležité je, že větší délku má na svědomí jenom a pouze natažený rozvor.

Vítejte na palubě

Karoserie druhé generace Fordu C-Max působí oproti předchozímu mnohem modernějším dojmem. O interiéru platí to samé, akorát umocněno na druhou. Designéři se skutečně nebáli a zašli s tvary palubní desky a dalších ovladačů opravdu dost daleko. Určitě se najde spousta lidí, pro které bude výsledek příliš složitý. Abych byl upřímný, také já osobně jsem si zpočátku říkal, že ta palubní deska je snad až zbytečně členitá, nicméně jsem si zvykl. Velmi efektně působí palubka v noci, kdy je řidič obklopen množstvím svítících prvků a dvojicí barevných displejů. Přirovnání ke kosmické lodi je naprosto výstižné. Takže vítejte na palubě!

A paluba to je velmi příjemná, tedy pokud máte rádi moderní tvary. S výjimkou skupiny ovladačů klimatizace tu není klasicky tvarováno snad vůbec nic. Netradiční je přístrojový štít, netradiční jsou tlačítka na volantu a netradiční je třeba také počet odkládacích přihrádek.

Vzhledem k tomu, že se bavíme o autu z kategorie MPV je tato vlastnost jednou z mála slabin nové generace modelu C-Max. Je jich totiž na daný segment netradičně málo. Kromě míst ve dveřích a obvyklých prostorů pod loketní opěrkou a před spolujezdcem tu není nic dalšího. Pravda, na stropě je ještě jedna přihrádka (asi na dokumenty), ale ta situaci příliš nezachrání. Ovšem nebyl bych objektivní, kdybych nedodal, že jak schránka před spolujezdcem, tak ta pod loketní opěrkou jsou nadstandardně objemné. 

Grand, ale kompaktní

Testovaný C-Max je sice Grand a má o 140 mm prodloužený rozvor, jenže uvnitř to přeci jen není s prostorem kdo ví jak slavné. Řidič i spolujezdec si nemají na co stěžovat, naopak si budou pochvalovat příjemná sedadla s výrazným bočním vedením, s místem vzadu to je horší. Sice se do testu dostavila šestimístná verze (dvě sedačky ve třech řadách), ale i přesto nelze říci nic jiného, než že je ve druhé řádě prostoru tak akorát. Pro Grand standardně dodávané posuvné dveře ale budu pouze chválit. Jsou velmi, ale opravdu velmi praktické.

Třetí řada je vyloženě nouzová, maximálně se zde pohodlně usadí snad jen malé děti. Ford C-Max neláká zákazníky na objem zavazadelníku o nedozírné velikosti. I Grand nabídne v základním pětimístném uspořádání pouze 439 litrů, což samozřejmě nejvíce pocítíte v momentu, kdy si do tohoto prostoru osobně sednete. Celkově je ale interiér variabilní a manipulace s jednotlivými sedadly snadná.

Klasický Ford

Ford Focus si vysloužil nejen podle našich zkušeností titul auto s nejlepšími jízdními vlastnostmi ve svém segmentu, obdobně jsem psal nedávno o Fiestě a ve stejném duchu budu pokračovat i ve spojitosti s novou generací MPV C-Max. Má sice podvozek spíše komfortní, ale to se k automobilu zaměřenému na zdolávání dlouhých cest hodí. Přesto, když přijde na věc, zjistíte, že se karoserie vlastně nijak výrazně nenaklání a že je auto velmi stabilní jak při rychlých průjezdech zatáčkami, tak v řekněme nadstandardních dálničních rychlostech. Zdůraznit musím samozřejmě ještě citlivé řízení.

Testovaný kousek byl vybaven vznětovou jedna-šestkou TDCi disponující maximem 115 koní. Kompaktnímu MPV vcelku kompaktní motor určitě stačí. Kdyby se vám to náhodou nezdálo, můžete sáhnout po dvoulitrovém dieselu o výkonu až 163 koní.

Motor 1.6 TDCi sice nabízí dostatečnou jízdní dynamiku a slušnou spotřebu, jeho hlavní pozitiva ale leží někde trochu jinde. Je příkladně tichý a kultivovaný. Když zavzpomínám na test konkurenčního Touranu 1.6 TDI, musím říci, že Ford je z hlediska projevu motoru o třídu lepší. TDI ovšem kontruje nižší spotřebou. Zatímco C-Max spotřeboval během testu v průměru 7,1 l/100 km (výrobce udává v kombinaci 4,4 l/100 km, ale znáte to...), Touran si vystačil s přídělem 6,9 l/100 km.

Dynamické MPV

Kromě velmi dobře odhlučněného motoru získal C-Max v konečném hodnocení spoustu kladných bodů také za šestistupňovou převodovku. Řadicí páka je dobře při ruce a hlavně její chod je maximálně přesný. Jednotlivé rychlosti tam padají lidově řečeno jako “němci do krytu“. Samozřejmě si můžete pořídit i automatický Powershift, ten je ale k dispozici pouze ve spojení s dvoulitrem.

Ford Grand C-Max nepatří k největším. Jak Grand Scénic, tak Grand C4 Picasso nabídnou z hlediska prostoru pro posádku a její zavazadla více. Oproti nim je ale kinetické MPV podstatně lepší z pohledu jízdních vlastností. Záleží tedy na osobních preferencích (ostatně jako vždy). Tím spíš, že Grand C-Max 1.6 TDCi (95 k)začíná na hodnotě 469 900 Kč, takže je pouze o 20 000 Kč dražší než například základní Grand C4 Picasso 1.6 HDi.  Testované provedení se silnější jedna-šestkou (115 k) doplněné o velké množství výbavy (parkovací asistent, elektricky ovládané víko zavazadelníku, vyhřívané čelní sklo atd.) vás ale vyjde mnohem dráž. Konečná cena se vyšplhala až k hranici 700 000 Kč.

Plusy: řízení, tichý motor, přesná převodovka, zpracování, boční posuvné dveře
Mínusy: průměrné místo vzadu, pro někoho příliš komplikované tvary v interiéru

Základní cena: 539 900 Kč
Cena testovaného vozu: 670 900 kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková