Přiznám se, že představení Cadillacu CTS-V Sports Wagon s osmiválcovým přeplňovaným motorem mi úplně uniklo. Normálně by to byla chyba, ale v tomto případě to je chyba na druhou, protože tohle není jen tak ledajaký kombík. Svým uvedení do prodeje se stal nejrychlejším sériově vyráběným kombi planety, což z něj dělá zatraceně důležitou záležitost. 

Tenhle trochu netradiční test nemohu začít jinak, než základními parametry. Motor o objemu 6,2 litru vybavený kompresorem nabídne výkon přes pět set koní a točivý moment obřích 758 Nm. Všechno jde na zadní nápravu a pozor, v rámci sériové výbavy je k dispozici šestistupňová manuální převodovka!!! 

A pokud vám mohu doporučit, tak na automat ani nemyslete. Sice v nabídce je, ale proč byste si za něj připláceli? Zaprvé není zrovna nejnovější a zadruhé vůz s automatem nabídne maximálku jenom 280 km/h. Naproti tomu s manuálem umí tenhle kombík překročit o šest kilometrů v hodině hranici tři sta. To jsou mi věci...

Tohle že jezdí 300 km/h?

Má to holt někdo štěstí. Osobně bych očekával kolem prezentace nejrychlejšího kombi planety nějaký humbuk, nějaké bezpečnostní obstrukce, uzavřený okruh... Cadillac ovšem uspořádal úplně obyčejnou tiskovou konferenci, která na mě regulérně zbyla, protože kolegové jeli někam do zahraničí na jiné prezentace. Že vyrazím s touto raketou jen tak do normálního provozu, to mě opravdu vůbec nenapadlo. A přece, stalo se. YES!!!

První dojem z auta? Cadillac CTS v jakémkoliv karosářském provedení budí pozornost. Ostře řezaný vůz na ulici stoprocentně nepřehlédnete a určitou exkluzivitu podtrhují také velmi malá prodejní čísla této automobilky na evropském trhu. Přesto všechno byla moje první reakce asi takováto: Tohle že jezdí přes tři sta? Ano, má velká kola a vzadu pořádné kanony, jenže to najdeme všude možně. Cadillac svůj potenciál důsledně skrývá. 

A právě tohle je vlastnost, která se mi na něm moc líbí. Nemám rád auta, která si na něco hrají. Tenhle kombík si na nic nehraje. Nikdo nemusí vědět, o jak pekelný stroj jde. Potenciál auta prozradí pouze přifouknutá přední kapota a malá loga na předních blatnících. 

Interiér? Raději stručně

Interiér vezmu stručně, i když oproti vnější karoserii už dává jasně znát, o co tady jde. Sedačky jsou tvrdé a výborně tvarované. Sedí se hodně nízko, sportovní volant skvěle padne do ruky a stejně tak řadicí páka. Kovové pedály jsou pěkně blízko u sebe a přístrojový štít... Co to vidím? Konečná hodnota tachometru 330 km/h. Tady pomalu končí sranda. 

Jestli vás zajímá, kolik místa je vzadu nebo kolik toho dáte do zavazadelníku, tak to vám bohužel neprozradím a důvod k tomu je jeden a ještě k tomu úplně prostý. Než jsem stačil tyhle věci prověřit a vyzkoušet, tak jsem se s autem projel. A to vás hodně rychle přestane zajímat prostor vzadu a jiné drobnosti.

Titul ve správných rukou

Startujeme a řadím jedničku. Páka je trochu větší, ale výborně se drží. Dráhymá krátké, ale jde trochu s vůlemi. Spojka je doslova kamenná a taktéž má hrozně krátký chod. Jestli s tímhle autem navštívíte městkou zácpu, tak vám levá noha asi upadne. Spojkový pedál jde opravdu maximálně hodně ztuha. 

Takže najedeme na hlavní, než vyjedu z obce, držím pěkně předpisově padesát. Na dvojku a pořád jsou stejně otáčky motoru velmi nízko. Jakmile míjím ceduli oznamující konec vesnice, střelím tam meziplyn, podřadím na jedničku a dávám pedál plynu na podlahu. Věřte tomu, že teď se začnou dít strašné věci. 

Auto sebou škubne, nakopne vás a vzápětí pošle přeplňovaný osmiválec na zadní nápravu všechno, co umí. I když tam jsou pořádné válce, tak nemají šanci tuhle sílu přenést na silnici. Auto se zavlní a já děkuji za přítomnost stabilizace, protože si opravdu nejsem vůbec jistý, zda bych to jinak ustál. Následuje masivní zátah, kolem šesti tisíc už diody na otáčkoměru oznamují, že nastal nejvyšší čas přeřadit a tak tam pěkně manuálně vrazím dvojku. 

Scéna se opakuje. Zadní kola zase chtějí hrabat a zadek chce předběhnout přední nápravu. Akcelerace je doslova šílená. Ručička tachometru letí nahoru takovým tempem, že nevím, zda koukám na rychloměr nebo na otáčkoměr. Za 4,1 vteřiny míjíme stovku, za nějakých třináct sekund dvě sta, přičemž ještě na trojku mají zadní kola tendenci hrabat. Prosím vás, je to sice rodinné kombi, ale s rodinou tohle raději nedělejte.

Zábava ve velkém stylu

Není pochyb o tom, že v přímce je tohle kombi hotová raketa. A vlastně ještě než jsem s ním během testovací jízdy říznul první zatáčku, tohle auto mě už dostalo. Takže klidně bych mohl teď test ukončit s hodnocením sto bodů ze sta. V zatáčkách se sice projeví určitá negativa, ale na konečném hodnocení to nic nemění. 

I Cadillac CTS-V Sport Wagon má své nevýhody, a sice dvě zásadní. Tou první je hmotnost, kdy vůz váží dvě tuny. Podvozek odvádí vynikající práci, ale určitá těžkopádnost je znát. Druhým negativem jsou brzdy, které by mohly být ostřejší. Sice brzdí, nicméně na ně nejprve musíte pořádně dupnout. Zní to divně, ale také tohle se mi líbí. 

Miluji ho!!!

Ano, Cadillac je nedokonalý stroj. Vlastně když ho porovnáme s BMW M5nebo Audi RS6, mohlo by se zdát, že za těmito konkurenty zaostává. No, jenže právě ta nedokonalost, ta syrovost... Přesně tohle je to, co způsobí, že byste mohli roztáčet adrenalin do půllitrových kelímků. Chceš brzdit, tak musíš pořádně, chceš rychle projet zatáčku, tak se musíš snažit. Možná, že i přes ten brutální výkon bude RS6 na okresce rychlejší, ale víc adrenalinu vám dá Cadillac. To je naprosto bez debat. 

Minimálně rok se mi nestalo, že by mě nějaké auto takhle dostalo, a že jsem se za uplynulých dvanáct měsíců dostal k hodně zajímavým modelům. Jenže většinou šlo přesně o to, co jsem psal v předchozím odstavci. Dokonalé jízdní vlastnosti, v drtivé většině automatická převodovka nebo pohon všech kol. Tohle jsou atributy, které pomohou i laikovi k tomu, aby byl zatraceně rychlý. Jenže Cadillac je tak krásně nedokonalý. Věřte tomu, že bez předchozích zkušeností skončíte s vypnutou stabilizací v první zatáčce. Tohle auto chyby neodpouští. 

Cena vs. hodnota

Myslím, že jsem Cadillac pochválil více než dost. Kdyby to někoho zajímalo, tak počítejte se spotřebou kolem dvaceti litrů, tedy pokud nepojedete vyloženě ekologicky a já vám garantuji, že klidnou jízdu s tímhle autem poté, co okusíte jeho schopnosti, prostě nevydržíte. CTS-V Sport Wagon má ale v záloze ještě jeden trumf, a sice cenu. Za kompletně vybavené kombi s brutálním motorem a maximálkou za hranicí 300 km/h zaplatíte dva miliony. To není vůbec špatné, vzhledem k tomu, jak tohle auto jezdí. Nebo snad znáte něco levnějšího, co překoná hranici tří set (když teda nepočítám CTS-V s jinou karoserií). 

Cadillac se prostřednictvím tohoto modelu dost důrazně přihlásil o slovo. Sice si jsem téměř stoprocentně jistý tím, že ho konkurence od Audi nebo BMW beztak převálcuje, ale je mi to jedno. Jak M5, tak RS6 Avant mají automatickou převodovku a už pouze kvůli tomu bych šel ke Cadillacu. Ten pocit, jak tam kopnu dvojku, pěkně manuálně, pocit, když tam střelím meziplyn, přesně tak, jak se sluší a patří (žádná elektornická náhražka), ten pocit, že mám pod kapotou brutální výkon a že ho přes všechny nedostatky zvládám, ten vám tak úplně nedá ani BMW, ani Audi. A ještě k tomu si za podobně výkonný vůz budete muset u Němců řádně připlatit. 

Plusy: brutální výkon, neokoukaný design, zábava za volantem, cena
Mínusy: vyšší hmotnost, tupé brzdy

Základní cena: 2 000 000 Kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: autor, Zuzana Ptáčková