Kdo by v životě nehledal trochu té praktičnosti. A zvlášť mi Češi, že? Proč by měli být bohatí lidé automaticky odkázáni na sedany, když jejich užitečné kombi verze nabízí stejnou porci reprezentace a zároveň hodně místa vzadu? Zvlášť když mluvíme o vozech vyšší střední třídy.

V této kategorii byl odjakživa jeden král. Mercedes-Benz třídy E je v provedení kombi prakticky nepřekonatelný. Vždyť jeho obří záď dokáže pojmout v základu 690 litrů, po sklopení zadních sedadel až 1950 litrů. Jestli je to pro vás ten nejdůležitější údaj, pak vás odkážu na letní test kolegy Vojty Horáčka. Vy, co před Stuttgartem dáte přednost raději Mnichovu, račte pokračovat zde.

BMW řady 5 v provedení Touring vypadá minimálně stejně dobře jako sedan a vsadím se, že se najdou tací, kteří jeho vzhled dokonce vyzdvihnou výše. Oba vozy jsou samozřejmě identické až po B-sloupek, pak ale u Touringu začne vynikat dlouhá střecha, která se bude výrazně svažovat až u vrcholu pátých dveří. Při bočním pohledu je hodně patrná délka 4907 mm, ovšem díky královskému rozvoru 2968 mm nejsou převisy vpředu ani vzadu až zas tak mohutné. Sedan je jen o 8 mm kratší než Touring. Velmi se mi líbilo vizuální zpracování zádě s dobře zakomponovanými bzrdovkami.

Mercedes-Benz E Kombi i nadále zůstává králem, protože BMW 5 Touring jej se svými 560 litry v základu a 1670 litry po sklopení druhé řady sedadel nemůže dohnat. Nemyslím si ale, že by se zájemci o tento vůz rekrutovali z řad stěhováků, a tak i takové hodnoty budou stačit. Zvlášť když k tomu BMW přidá ještě nějaké zajímavé bonusy. Těch je hned několik.

Praktik i nepraktik

Samozřejmostí je nákladová hrana srovnaná se dnem zavazadelníku, navíc umístěna pěkně nízko tak, aby se vám těžší předměty co nejlépe nakládaly. Páté dveře se přitom zvedají dostatečně vysoko, takže jsem se ani já nemusel při manipulaci s věcmi ohýbat. Velmi mě potěšila podlážka kufru, kterou lze nadzvednout, přičemž ji přidrží hydraulická vzpěra podobně jako u BMW X5. Máte tedy obě ruce volné. Pod zvedacím dnem najdete úhledně zabalený vak na lyže, žárovky, olej, vestu a návod. Zbude ještě trochu místa pro drobnosti.

Vhod přijdou elektricky otevíratelné páté dveře i sklápění zadních sedadel pomocí tlačítek vzadu. Nevznikne však zcela rovná plocha, což ale při tak velkém objemu nepůsobí příliš potíží. Největší plus u mě BMW 5 Touring získalo za elektrickou roletku, která kryje obsah kufru. Když otevřete dveře, roletka se vysune, takže máte dobrý přístup k věcem. Jakmile zavřete, roletka poslušně putuje zpět. To jsem opravdu ocenil, protože u vozů s podobným principem vysouvání krytky směrem vzhůru jsem často zapomínal na její vrácení do původní polohy. Pak jsem měl zakrytý výhled vzad. Škoda jen, že součástí výbavy nebyla síť nebo nějaká aretace pro uchycení malých předmětů. Bude tak potřeba dokoupit třeba skládací převozky.

Nebudu se dlouze rozepisovat o vzhledu kabiny, určitě už ji dobře znáte, navíc vás můžu odkázat na test BMW 535i, vzhledově jsou palubní deska, komfortní sedačky i zbytek interiéru naprosto shodné. Ani na zadních sedadlech se mnoho nemění. Sedan nabídl slušnou prostornost a totéž platí o kombi. Pojďme se tedy rovnou věnovat motoru a jízdním vlastnostem.

Naftové eso

Snad se nikdo se mnou nebude přít, když prohlásím, že BMW umí jedny z nejlepších turbodieselů současnosti. K testu přijela verze 530d, tedy vybavena šestiválcem s objemem 3,0 litru. Tenhle motor znám moc dobře. Z BMW řady 3 udělal zábavnou raketu s nízkou spotřebou a dobře podpořil i BMW 5 GT, které jsem zkoušel loňskou zimu. A teď svoje přednosti znovu podpořil.

Agregát s výkonem 245 koní má k dispozici točivý moment 540 Nm dostupný v 1750-3000 ot/min. To znamená parádní zátah za všech okolností, zvlášť tehdy, když i mimo zmiňovaná čísla dodává stále dostatek síly. Pohonná jednotka je příkladně odhlučněná a díky 8stupňové automatické převodovce většinu života stráví ve velmi nízkých otáčkách. Pokud se rozhodnete ji trochu "polechtat" plynovým pedálem, odvděčí se nejen radostí do života ale i dobře znějícím bublavým zvukem. Tady už i klasickým zastáncům zážehových motorů budou docházet argumenty.

Zastavím se ještě u automatu, který se ovládá joystickem, podobně jako u všech nových BMW. Možnost manuální volby je u takového motoru zcela zbytečná, obzvlášť když automat ví moc dobře, co od něj očekáváte. Umí být hbitý, umí šetřit. Výsledkem byla spotřeba v testu na hodnotě 7,2 litru na 100 km. V klidu se dá jet za mnohem méně a když jsem vůz vyzval k dovádění na okreskách, řekl si okolo 9,5 litru. Paráda!

Poplatný své třídě

Faktem je, že i když BMW nabízí stále velmi slušné řízení, čitelnost, strmost a povedený pohon zadních kol, moc sportovních chvilek si s ním zřejmě neužijete. Tedy alespoň pokud jste jezdili s předchozí generací, přijde vám rozdíl značný. Jak jsem už psal v případě testu BMW 535i, totéž platí i zde. BMW se rozhodlo, že do vyšší střední třídy se hodí trochu té "dospělácké" rozvážnosti a komfortu. Výsledkem je tedy velice pohodlný podvozek (elektronicky lze nastavit i v několika režimech) a pocit v řidičových rukou, že má co do činění s opravdu už velkým a těžkým autem. Já se ale nezlobím, to k tomuto segmentu prostě patří. A ke kombi obzvlášť.

To co mi ale na BMW vadí, jsou jeho ceníky. Ono to vypadá pěkně, když vám řeknu, že základní cena BMW 530d Touring je 1.367.600 korun. Pak se ale na showroomu dozvíte, že je potřeba sáhnout hluboko do kapsy za další příplatky a to i za některé položky, které jsou v prémiové třídě standardem. Cenovka 2.179.034 korun za testovaný exemplář mi přivodila lehké kóma. Tolik už stojí velké manažerské sedany, chcete-li "limuzíny". Faktem ale je, že s nimi na rodinné výlety tak rádi jezdit nebudete.

Plusy: vzhled, prostornost, elektrická roletka, jízdní vlastnosti
Mínusy: vysoká cena příplatků, chybí řešení pro malé předměty

Základní cena: 1 367 600 Kč
Cena testovaného vozu: 2 179 034 kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková