Právě ve chvíli, kdy se na internetu začaly objevovat obrázky nové generace BMW řady 1 jsem do ruky dostal klíčky od vozu té minulé. Není to hloupé testovat odcházející vůz? Není, přátelé. Už jen proto, že je to opravdu výjimečný kousek. Vznikne v omezené sérii. A má na kapotě písmenko M.

BMW 1 M je prostě taková sladká tečka. Desert, který z celého parádní menu jedničkové řady skvěle uzavře několik let skvělého stolování. Nebudu vám zastírat, že se počítám mezi fanoušky jedničkové řady. Podle mě těžko najde konkurenci, ať už v Audi A3 nebo snad dokonce v Béčkovém Mercedesu.

Na 1 M jsem se tedy těšil jako malý chlapec. A nebyl jsem sám. Sesypali se na mě kolegové z redakce a tak náš výlet do Mimoně připomínal rodinný piknik A na fotografiích se za volantem zubí kolega Lukáš Dittrich. Focení totiž byla jedna z mála chvil, kdy jsem ho za volant BMW 1 M nechal usednout (cha cha!).

Pojďme k věci

Ale nemám v úmyslu vás zde informovat o našich redakčních půtkách. Raději se pojďme podívat, co to vlastně k testu máme. Dalo by se očekávat, že BMW 1 se za dobu své působnosti na našich silnicích hodně okoukalo. Vizuální orgie, které Emko předvádí, jsou ale natolik zajímavé, že se i po letech stalo středem pozornosti. Rozšířený podvozek přidává na šířce hodně, autu naměříte 1803 mm, kola mají hodnotu rozchodu 1541 mm. Je asi jasné, že hlavním cílem bylo získat co nejlepší jízdní vlastnosti.

Uvnitř vše koresponduje s náturou zevnějšku. Bohatě tvarovaná sportovní sedadla vás podrží absolutně bez kompromisů, kupodivu ale nejsou ani příliš tvrdá. Takže si na nich nevylámete záda. Jen jsem si občas říkal, že bych měl trochu zhubnout. Mé pozadí mírně vtékalo do bočnic. To už ale k sportovnímu svezení patří, není to taková hrůza jako v Caterhamu.

M najdete takřka na každém místě. Znamená to zejména sportovní volant s poměrně tlustým věncem (ano, je to zvyk, ale přišel mi až moc tlustý), potaženým velmi měkkou kůží. Alcantara zase zdobí kapličku s přístroji, palubní desku, výplně dveří. S parádním oranžovým lakem koresponduje prošívání. No prostě paráda! Interiér běžné jedničky je na můj vkus až moc plastový, tady to doplňky zachraňují. Je tu jen jeden drobný problém – nulové odkládací prostory. Kam si mám dát kelímek s kávou? Ach jo...

Kdo potřebuje kofein? Je tu 340 koní!

Ale řešit tu mou závislost na kofeinu, málo prostoru na zadních sedadlech, nebo v podstatě směšný kufr by asi nemělo cenu. Tohle auto nebude určitě sloužit jako svoz rodinných příslušníků na dovolenou. Tohle má být především nástroj na víkendovou zábavu, když se chcete pořádně odreagovat.

Zapřísahám vás, na silnici ale raději stabilizaci nevypínejte! Tedy alespoň do té chvíle, než se s autem pořádně seznámíte. Pod kapotou vám totiž bublá velmi nebezpečný reaktor. Dvakrát přeplňovaný řadový šestiválec má výkon 340 koní dostupný v 5900 otáčkách v minutě, navíc maximum točivého momentu 450 Nm při 1500 až 4500 otáček.

Tenhle motor ale umí i overboost. K tomu poslouží tlačítko M na volantu a pedál přiražený k podlaze. Výsledkem je brutálních 500 Nm rovnou na zadní kola. Ani vám nemusím říkat, že kontrolka stabilizace se zuřivě dere o slovo i když zařadíte trojku. Tohle je odpověď všem, kteří by zde raději viděli atmosférický osmiválec. Dvě turba ve hře totiž umí zatančit stejně drsně.

Motor je tak trochu ďáblův advokát. Svým parádním zvukem svádí k nebezpečným hrátkám. Ano, nemluvím tu o naladěných koncovkách výfuku (které jsou ovšem také parádní), ale tahle pohonná jednotka má i svou duši. Až jsem se přistihl, jak jsem si při jízdě pohrával s plynovým pedálem jen proto, abych si zahvízdal spolu s turbodmychadly.

Jsou slyšet. A dokreslují atmosféru. Zkuste si tenhle reaktor vytočit někam nad polovinu spektra a s brutálním zátahem se dostaví ještě krásnější píseň. Jistě, není to řádné Ferrari, ale tohle se opravdu musí zažít. Jestli jste fanoušky sportovní jízdy, tohle vám udělá husí kůži. A spoustu adrenalinu.

Pozor, letím!

BMW 1 M Coupé zvládá stovku za 4,9 sekundy. Za volantem to ale vypadá ještě rychleji. Je to tím, že zátah jednotky je opravdu brutální a když k tomu hraje orchestr válců, sání, a turbodmychadel v D dur, vrátíte se do dětských let. Můžete tedy zkusit zmáčknout tlačítko stabilizace na středovém panelu, ale jen krátce, aby se nevypnula úplně, jen omezila její funkčnost.

Blíží se zatáčka, lehce to tam „přifoukněme“! Auto naznačí, že má chuť do boku, ale jen na malou chvíli, stabilizace koná tak, aby se nic nestalo. Volantem stačí drobné kontra, řízení je strmé. A přesné. Určitě bych si představil ale trochu více komunikativnosti. Řadící páka chodí brilantně v krátkých drahách (jen při couvání mi vadí tlaková pojistka).

Řazení je tedy také jedna báseň. A do toho podvozek! Ten je přímo úchvatný. Tuhý jako skála, takže nedovolí sebemenší náklon (a máte ve hře i krátký rozvor a rozšířený rozchod). Kopíruje terén do puntíku. A když nastane nějaké nerovnost, nepotrestá vás kopancem. Vyvarujte se však děr po zimně. To je peklo.

Ale to už jsme na letišti a můžeme si dovolit stabilizaci vypnout úplně. Je k tomu potřeba podržet její tlačítko několik sekund, dokud kontrolka nezahlásí absolutní deaktivaci. Jde se blbnout. Tedy vlastně ještě stop! Musíme dát přednost startujícímu letadlu. Ti z nás ale mají jistě radost!

Budiž drift

Ale to už mají zadní pneumatiky 265/35 obuté na 19“ ráfky plno ruce práce s přenášením toho obřího tahu na zadní kola. Kupodivu je ale start přímý, bez cukání ze strany na stranu. Ostatně na zadní nápravě najdete diferenciál s omezenou svorností. A ten by nám měl pomoci k vykouzlení několika pěkných ¨“drifterských“ fotografií. Jenže ač se to na silnici s armádou elektronických pomocníků zdálo být skoro na krajíčku, nyní, v kontrolovaném prostředí na bezpečném asfaltu to příliš jednoduché není.

BMW 1 M Coupé je totiž pěkně nevypočítatelná bestie. Pokud budete tlačit málo na pilu, udělá jen malý pohyb zádí, jako by se skoro nic nestalo. Pokud ale do zatáčky půjdete s přílišnou vervou, skončíte v hodinách. Rozdíl mezi těmito dvěma polohami je opravdu velmi malý. Prvních pár minut se tak hlavně musíte naučit dávkovat a než se vám podaří vykouzlit první fotogenický skluz, chce to opravdu hodně trpělivosti. O to víc vás ale potěší, když se dostanete ke kýženému výsledku.

Dokážu si představit, že kdybych s BMW 1 M Coupé žil každý den, velmi rychle bych si na něj zvykl a cestování bokem s ním by patřilo mezi mé nejoblíbenější kratochvíle. Ale i ty tři dny, co jsem s ním strávil rozhodně patřily k nezapomenutelným. Je to prostě auto pro nadšence. Pro nadšence, kteří jsou schopni překousnout jeho cenu a pár drobných nedostatků. Protože když se jim to podaří, může se dostavit jedině a pouze pocit maximální euforie.

Plusy: jízdní vlastnosti, motor a jeho zvuk, řízení, vzhled
Mínusy: nedostatek místa a odkládacích prostor

Základní cena: 1 300 000 Kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Ptáčková