Byl podzim, unavené slunce sotva dokázalo rozehřát chladný vzduch. Listí bralo nejrůznější barvy, aby se následně sneslo na zem. Také tohle roční období má své kouzlo, jemuž nešlo odolat. Ve společnosti Audi Q5 jsme se nechávali unášet atmosférou posledních slunečních a ještě relativně teplých dnů.

Cíl našeho “testu trochu jinak“ byl jednoduchý. Během jednoho dne jsme se podívali na deset pražských vyhlídek, což představovalo více než sto ujetých kilometrů jak v městských uličkách, tak po rychlostních komunikacích a okresních silnicích. No a nakonec se přeci jen dostalo také na nějaký ten lehký terén.

Podzimní výlet stověžatou Prahou začal na Smíchově, kde jsem si převzal klíček od Audi Q5 vybaveného naftovým dvoulitrem o výkonu 170 k a samočinnou sedmistupňovou převodovkou. Jde o druhou variantu motoru 2.0 TDI v nabídce. K dostání je ještě slabší provedení s maximem 143 k (vrchol tvoří velmi dobrý šestiválec 3.0 TDI). Zmenšenina obrovského SUV Q7 přišla na trh před dvěma lety a úspěšně si zde získala stálou pozici. Není se nakonec čemu divit, design německého prémiového kompaktu je povedený, dokonce menší vůz vypadá lépe než větší a trochu neohrabaně působící brácha. Testovaný kousek byl navíc vybaven příplatkovým paketem Offroad Style. Ten zahrnoval upravený přední nárazník s ochranou podvozku, oplastované prahy a blatníky a kovovou spodní část zadního nárazníku. My ovšem do terénu namířeno nemáme, nicméně při jízdě po městě se takové doplňky určitě také hodí.

Vyrážíme

První zastávka je naplánována u objektu zvaného Terasy Barrandov. Kdysi tolik proslulé místo už sotva připomíná dřívější slávu. Otevřeno bylo 27. 9. 1929 jako součást zahradního vilového města, jezdili sem nejvyšší představitelé státu, tisíce turistů a nic na tom nezměnila ani druhá světová válka. Až po roce 1948, kdy si stavbu převzal stát, začala pomalu chátrat. Aktuální stav je prachbídný, ale poloha je stále velmi atraktivní. Výhled na řeku, Bráník a dále směrem na jih je jednoduše úchvatný.

Pořizujeme sérii fotografií a opouštíme opuštěné místo. Provoz je plynulý a tak za pár minut parkujeme před hřbitovem pod takzvanou Pražskou plošinou neboli vrchem Děvín. Jeho nejvyšší část se nachází ve výšce 310 m.n.m. a je součástí přírodní rezervace Prokopské údolí. Ze strany od Žvahova jsme nahoře za 15 minut a prohlížíme si Barrandovský most, oblast Podolí, naproti Pankrác. Ale není to jen o pohledu na Prahu, když se otočíte směrem od řeky, můžete shlédnout panorama Pražského Semmeringu, tedy železniční trať č. 122, která vede ze Smíchova do Jinonic.

Po poněkud rozbité silnici sjíždíme do Hlubočep. Podvozek odvádí i přes devatenáctipalcová kola skvělou práci a výborně se s výmoly vyrovnává. S naší fotografkou Zuzkou tak v pohodlí pokračuje v plánované projížďce. Další zastávka se jmenuje Strahov. Jedná se o čtvrť na západní straně známého kopce Petřín (tam zamíříme vzápětí). Naproti stadionu, hned vedle odvětrávacích věží strahovského tunelu musíme zachytit pohled z turisty opomíjeného místo. Popravdě řečeno je celkem pochopitelné, že sem mnoho lidí nezavítá, protože doslova pár metrů odsud leží Petřínská rozhledna. Ta nabídne fantastický pohled směrem na Pražský hrad a samotné centrum Prahy.

Na pole i do divadla

Opět nám postačí pár minut k tomu, abychom se přesunuli na místo turisticky nejatraktivnější – na Pražský hrad. Protože je krásné počasí, je zde “hlava na hlavě“. Spousta návštěvníků si chce z blízka prohlédnout dominantu našeho hlavního města. Prémiové kompaktní SUV se k této prémiové kulise skvěle hodí (přestože má vizáž offroadu). Zřejmě to je jeden z klíčů k úspěchu modelu Q5. Všestranné kvality, díky kterým okázale zaparkujete na společenské akci, abyste se před víkendem se stejným automobilem hrabali blátem k chatě.

Návštěvou Pražského hradu jsme známé vyhlídky téměř vyčerpali. Další dvě, ke kterým máme namířeno, leží na severním kraji města a mnoho lidí je nezná. Nejprve se podíváme na údolí Vltavy ze Suchdola. Jak známo, je zde řeka hluboko zařízlá do terénu a pokud se dostanete na kraj skal tyčících se nad ní, bude vám odměnou neopakovatelný pohled. Během příjezdu je potřeba zdolat prašnou polní cestu (konečně trocha toho terénu). Tady je Audi Q5 také jako doma. S vědomím, že jsou naše blatníky a prahy chráněny plastem, takže se nemusíme bát odletujících předmětů, se pouštím do rychlejší jízdy, ať se práší za kočárem. Karoserie se houpe, podvozek tlumí rázy od kol, pocit pohodlí je přítomen za všech okolností.

Když už je řeč o terénu, doplňme, že Audi Q5 je vybaveno světlou výškou 200 mm, zdolá svah s úhlem 31° a dokáže se brodit ve vodě hluboké až půl metru. Pohon všech kol nese označení Quattro, tedy je řeč o stále poháněných nápravách pomocí mezinápravového diferenciálu Torsen, kdy dopředu proudí 40%, dozadu pak 60% výkonu motoru. Pokud to podmínky vyžadují, je možné přenést na předek maximálně 65%, zadní náprava disponuje nanejvýš osmdesáti pěti procenty.

170 k je tak akorát

Ale i přes všechny tyto veskrze pozitivní záležitosti se vůz, a nakonec i řidič, nejlépe cítí na silnici. Motor si s automatickou převodovkou rozumí, jako každé jiné TDI má trochu hrubší chod a relativně rovnoměrných zátah. Při plné akceleraci je přeci jen znát, že 170 k a 350 Nm je na 1,8 tuny těžký automobil tak akorát. Na normální jízdu to stačí, ale výraznější zátah mu schází. Stačí čtyři cestující na palubě, pár zavazadel a pohonné jednotce začnou docházet síly. Výhodou je logicky spotřeba, která se pohybuje kolem osmi až devíti litrů. Pochvalu si také zaslouží řízení.

Naše putování mezi tím dospělo do své druhé poloviny. Krátkou zastávku absolvujeme nedaleko stanice metra C - Střížkov. Zde se nachází v místech, kde se potkává ulice Na Stráži s ulicí Hejnická, neobvyklá vyhlídka na Prahu 8. Kdo by si chtěl zdejší návštěvu ještě prodloužit, ten si může prohlédnout Prosecké skály (což je bývalý lom). Nás ovšem tlačí čas a tak usedáme zpět do sedaček čalouněných Alcantarou, disponujících širokými možnostmi nastavení a míříme na Žižkov. Interiér se nese přesně v duchu značky a přesně odpovídá tomu, co můžeme najít v jiných modelech Ingolstadtské automobilky. Funkční a prvotřídní kabina nabídne dostatek prostoru pro všechny cestující a zavazadelník velikosti až 1560 litrů. Potěší také sedadla sklápěná do roviny se dnem. Menší výtku bych směřoval pouze na ovládání systému MMI. Ani po týdnu jsem si na něj tak úplně nezvykl. Stále bylo nutné sledovat, které tlačítko zrovna mačkám.

Vůz zaparkujeme u vojenského muzea a po schodech vyběhneme na Vítkov. Ještě lepší podívaná se ovšem naskytne v případě, že se vydáte na druhou žižkovskou dominantu – Žižkovský vysílač. Za poplatek 120 Kč budete moci vstoupit do věže a výtahem vyjet do prostor restaurace. Věž je svou výškou 216 metrů největší v ČR a za dobrého počasí nabídne rozhled do okolí vzdáleného až 100 km. Není žádným tajemstvím, že tato stavba nemá pouze příznivce, naopak. Podle některých anket je dokonce druhá nejošklivější na světě.

Všestranné SUV

Definitivní tečku za cestou po pražských vyhlídkách uděláme na Vyšehradě. Ten nabízí hned několik možností, odkud se dá pozorovat Podolí na jedné straně, nebo Pražský hrad na straně druhé. Pokud se řadíte mezi romantické duše, mohu vám doporučit návštěvu při západu slunce. Není nad to sledovat, červánky táhnoucí se od kopce Děvín, přes Petřínskou rozhlednu až nad hrad. Audi Q5 necháváme u řeky a po vyšlápnutí řádného počtu schodů se ocitáme pod kostelem Petra a Pavla. K Vyšehradu se váže mimo jiné pověst o Horymíru a Šemíkovi.

Výsledkem dnešního podzimního cestování Prahou je 300 fotografií, stovka najetých kilometrů a vědomí toho, že je Audi Q5 příjemným společníkem při jízdě po polní cestě, na dlažbě, okreskách a rychlostních komunikacích. Nabízí se zde jedno takové “kdyby“. Co by se stalo, kdyby Horymír tenkrát osedlal místo jednoho Šemíka 170 koní, dokázal by ze zajetí uniknout? Nedokázal, kompaktní SUV značky je sice povedené, ale ty hradby by pro něj byly zřejmě nemalým problémem. Jisté je pouze to, že kdyby Horymír zkusil prorazit třeba vrata (nebo něco jiného), určitě by přežil. V základní výbavě je airbag řidiče a spolujezdce, hlavový airbag, bezpečnostní sloupek řízení a jistota pětihvězdičkového hodnocení v testech Euro NCAP.

Plusy: image značky, kvalitní zpracování, design
Mínusy: cena za příplatkové prvky, ovládání systému MMI

Základní cena: 1 076 000 Kč

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková