Italská značka se po mnoha letech odmlky rozhodla oživit svůj legendární čtyřlístek. Modely označené jako Quadrifoglio Verde (QV) by měly patřit k těm nejsilnějším a nejrychlejším svého druhu. Vzhledem k tomu, že se zatím nedočkáme verzí GTA, máme jasno: tohle je to nejlepší, co můžeme k řízení od MiTa a Giulietty dostat. Tak proč nevyzkoušet rovnou oboje?

MiTo a novější Giuliettu snad netřeba představovat. Oba vozy jsme už zkoušeli a ještě zkoušet budeme, ale už na první pohled je jasné, že tentokrát máme co do činění s něčím opravdu exkluzivním. Menší z testovaných kousků se dostavil v bílém lakování a na první pohled se snad ani neodlišuje od běžných modelů. Tedy až na ta povedená kola a vyzývavé nálepky s motivy automobilky na bocích i na střeše.

Giulietta na sebe po celou dobou strhávala velkou pozornost. Nejen proto, že jde o relativně nový model, ale i díky šedému lakování, které by se sice mohlo zpočátku zdát fádní, na tomhle autě ale vypadá naprosto úchvatně. A ta kola! Jsou k sežrání! Všimněte si jejich černého lakování, jen každá třetí loukoť je stříbrná. Otáčeli se za námi davy. Tedy hlavně toho něžnějšího pohlaví. Obě auta ale pojí jedno dohromady. Zelený čtyřlístek ve výrazném bílém trojúhelníku nad předními koly. Vypadá, jakoby ho tam nalepili na poslední chvíli. Ale svou vypovídající hodnotu prostě má.

Luxus je to správné slovo

I když jde o vrcholné sportovní modely, uvnitř se hraje především na pohodu. V interiéru tedy nehledejte žádné těsné skořepiny. Naopak, Giulietta vás přivítá rozměrnými sedačkami potaženými extravagantní červenou kůží s vroubkováním. Bohužel, jejich boční vedení není právě nejlepší. Sezení v MiTu není tak luxusní, na druhou stranu poskytuje potřebnou oporu.

To palubní deska už začíná pomalu stárnout, i když má MiTo za sebou jen pár let na silnicích. Nelíbily se nám plasty na středovém tunelu a poměrně trapná imitace karbonu. Materiál na první pohled vypadá jako z uhlíkového vlákna, po dotyku je ale měkký. To působí hodně vesele. Aspoň že tu jsou tradiční budíky, které u Alfy máme tak rádi – nulová hodnota směřuje přímo dolů. Jsou dobře čitelné a mají sportovní charakter. Volant výborně padne do ruky a svým tvarováním ve vás navodí chuť pustit se okamžitě do závodění.

Julča je samozřejmě mnohem více o luxusu. To bychom také prosili, když se její cenovka hravě překročí hranici tři čtvrtě milionu korun. Palubní deska má kovový dekor uprostřed, který je vážně moc hezký. Zpracování je prvotřídní, i když bychom mohli mít výhrady k designu jednotlivých ovládacích prvků. Čistotu tvarů právě očekávat nemůžete – podélné výdechy klimatizace střídají kruhová tlačítka rádia, pak přepínače mlhovek se dvěma nožičkami a další kruhové voliče klimatizace. Nevadí, hlavně že tu jsou dva budíky v samostatných tubusech a opět skvělý volant, tentokrát s barevným prošíváním ladícím ke zvolené barvě kůže.

Giulietta ani MiTo nepatří ve svých segmentech k vrcholu, alespoň co se týče prostornosti. Nemáme na mysli prostor vpředu, který je obligátně v pořádku. Řidiči ani spolujezdci nikde nic nepřekáží. Vzadu je to ale hlavně u MiTa o poznání horší, což se dá vzhledem k velikosti vozu předpokládat. Giulietta by se před koleny a nad hlavou mohla ve druhé řadě také polepšit. V tuhle chvíli ale nebudeme ani jednomu ze zkoušených vozů podobné neduhy vytýkat. Dnes nám přece nejde o stěhování na chalupu, ale o jízdní zážitky. Kvůli čemu byste si jinak legendární Quadrifoglio Verde pořídili?

Nejsilnější nářadíčko

Oba vozy dostaly to nejsilnější, co dostat mohly. Jestliže se v pojetí liší už vzhledově  zpracováním, jejich cesty se u motorů a jízdních vlastností definitivně rozchází. Začněme menším MiTem, které je rozdováděné a působí rozpustile už od pohledu. Pod přední kapotou schovává motor MultiAir s objemem 1,4 litru a výkonem 170 koní a maximem točivého momentu 230 Nm, v případě dynamického režimu dokonce až 250 Nm.

Od této pohonné jednotky nemůžete čekat žádný výbuch vášní. Tedy ne po zvukové stránce. Ve zrychlení to je ale jiná. Na pokyn pedálu reaguje opravdu bleskově a vyráží vpřed. Maximum krouťáku také nastupuje už ve 2500 otáčkách za minutu. MiTo tak zvládá stovku za 7,5 sekundy. Na papíře to není možná nic extrémního. U takto malého auta by to ale nikdo nečekal. A nečekal to ani majitel Swiftu, který se s námi rozhodl na světlech v Karlíně přeměřovat. Měl smůlu.

Ani systém DNA není žádná žhavá novinka. Jde o klasické nastavení reakcí vozu, když si řidič může vybrat mezi funkcí All Weather (aby nám přední kola nehrabala za ošklivého počasí), Normal a Dynamic. Poslední dva zmiňované režimy jsou od sebe hodně odlišné. Poznáte to jednoduše tak, že v Normalu přidržíte nohu na plynu, přehodíte na Dynamic a auto okamžitě vystřelí kupředu. Dráha plynu je tedy tak přemapovaná, že v Déčku stačí plyn jen lechtat a dostanete brutální zátah. O trochu ztuhne také řízení, ale rozdíl už není tak velký.

S MiTem nás trápilo troch nepřesné řazení manuálního šestikvaltu. Páka v kulise chodí ztuha přes středovou polohu. Pokud budete ovšem jezdit rychle a rádi si tam patřičnou rychlost pořádně „šoupnete“, pak to až zas tak velký problém nebude. Podvozek je tvrdý a MiTo se chová mrštně nejen v městském provozu ale i na okreskách. Do toho započítejme poměrně strmé řízení, které nepostrádá přesnost a máme z něj zajímavou hračku pro volné chvíle. Jako jediné auto do rodiny ho ale doporučit nelze. Každá nerovnost je totiž velmi tvrdě cítit a náhodné najetí do menšího výmolu znamená takovou ránu, že rovnou začnete uvažovat o utrženém kole. Realita přitom není tak dramatická.

Nažhavená Julča

Po prvních dnech s MiTem znamenalo přesednutí do Giulietty vstup do zcela jiného světa. Do světa dospělých. Pubertální prcek je totiž oproti noblesní Jůlii opravdu velmi divoký. I když je na tom pohledná dáma parametrově mnohem lépe. Sílu jí totiž dodává povedený čtyřválec 1,75 TBi. Ten dosahuje výkonu 235 koní a maxima točivého momentu 300 Nm, a pokud hovoříme opět o dynamickém módu, tak se dočkáte až 340 Nm. Ano,, i Alfa Romeo Giulietta Quadrifoglio Verde má samozřejmě systém DNA.

Přeplňovaná benzinová mašina táhne zhruba o tisíc otáček níže než MultiAir u MiTa. Přitom její síla kupodivu graduje a ve vysokých číslech nad 5000 ot/min má nejvíce sil k rozdávání. Je to trochu překvapení u turbomotoru. Milé překvapení. Stovka přichází za 6,8 sekundy. Auto vás dokáže přilepit do sedaček takřka v jakékoliv rychlosti a při jakémkoliv zařazeném stupni. Ne, že bychom si neradi hráli s parádním šestikvaltem, který chodí přesně a rychle. Hliníková hlavice manuálu navíc skvěle padne do ruky.

Přiznáme se bez mučení, že jsme takřka po celou dobu nechali DNA v dynamickém režimu. Jak jinak, tohle auto si to přímo žádá! Reakce na plynový pedál je brutální (takže Normal je povinností hlavně v zácpě) a kola vám s radostí zahrabou. Doplní je rozblikaná kontrolka stabilizace. Škoda, že ji nelze kompletně vypnout. Na druhou stranu jsme přeci na veřejné komunikaci a musíme se podle toho chovat. Nebo ne? Tak dupněme na brzdy. Jsou silné až hanba! Ale dávkují se moc dobře.

Alfa Romeo Giulietta Quadrifoglio Verde opravdu svádí k hodně agresivní jízdě. Předjíždět s ní je radost díky parádní dynamice a zvuku, jenž zrychlení doprovází. O tom si menší MiTo může nechat leda zdát. Podvozek Giulietty navíc mnohem lépe filtruje nerovnosti, to je samozřejmé. Auto se navíc skvěle vede do zatáček, strmé a přesné řízení s relativně slušnou vazbou myšlenky na sportovní jízdu jen podporuje. Julča je opravdu zábavná.

Při prudkých rozjezdech se i přes přítomnost elektronického „diferenciálu“ připravte na určité tahání za volant. Ale aspoň je jasné, že pod rukama máte velký výkon. A k takovému vozu to bezesporu patří. I přes veškeré tóčo, které Giulietta předvádí je ale oproti MiTu vyrovnaná, umí být pohodlná a klidně si ji dokážeme představit jako jediné auto v rodině.

Jaký je tedy náš verdikt? Kdybychom na to měli, máme v garáži oba! MiTo si nás získalo svou lehkomyslností, dravostí a radostí ze života. Giulietta umí být také svižná, ale když je potřeba, stane se z ní klidná dáma do každodenního provozu. Berte co je vám libo, ani v jednom případě chybu neuděláte. Připravte se ale na prémiovou cenu, kterou za tyhle krasavce budete muset utratit. A pokud budete jejich schopnosti využívat na plno, pak se připravte i na pěkný vír v nádrži. Rozhodně to ale za to stojí!

Ceny
Alfa Romeo MiTo QV - od 552 000 Kč
Alfa Romeo Giulietta QV - od 716 000 Kč

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková