Kompaktní SUV od Volkswagenu nastoupilo proti převážně asijské konkurenci poměrně pozdě, ale velmi rychle si zjednalo respekt kvalitou zpracování a dobrými schopnostmi na silnicích i mimo ně. Letos podstoupilo facelift, který jej vzhledově sjednotil s novějšími vozy značky. Kromě estetických změn ale přináší i množství zajímavých technologických prvků.

Jak bude Tiguan vypadat po faceliftu, bylo celkem jasné už při představení nového Golfu, Pola a Passatu. Volkswagen nasadil čistý, nekomplikovaný design kombinující hrany a hladké plochy. V případě Tiguanu to znamená dvě dvojité chromované lišty masky, ostřeji zahraněné přední světlomety, zadní světla s grafikou dvojitého L a drobné doladění některých oblin. Specialitou zůstává i možnost volby předního nárazníku ve verzi On-Road s nájezdovým úhlem 18° a Off-Road s 28°. Nám se více líbí silniční varianta narozdíl od trochu zvláštně zkoseného nárazníku terénnější verze.

Jestliže exteriér se měnil decentně, interiér zůstal prakticky nedotčen. Stále vychází z Golfu Plus, což znamená klasické rozmístění všech ovladačů, jednoduchou a přehlednou přístrojovou desku, ale také nepříliš pohledné zdvojené výdechy klimatizace. Najdeme tu nové textilní potahy sedadel a nové dekory, jinak skutečně nebyl důvod k jakýmkoli změnám. Tiguan se i nadále pyšní ergonomicky zdařilým, i když trochu ponurým kokpitem. Dobrý výhled a posez mu nikdo neupře.

Volkswagen u svých vozů razí taktiku postupného rozšiřování technologií směrem dolů modelovou nabídkou. Do Tiguanu se tak dostalo množství asistenčních systémů: automatické sklápění dálkových světel Light Assist (případně rozšířená verze s adaptivním ovládáním paprsku Dynamic Light Assist), kontrola únavy, udržování jízdy v jízdním pruhu Lane Assist či aktivní parkovací asistent. Komfort na palubě ovlivňují adaptivní tlumiče DCC, jistému projíždění zatáček napomáhá elektronická náhražka samosvorného diferenciálu XDS, která přibržďuje vnitřní kola.

Pouze s přeplňováním

Motorová nabídka zahrnuje výhradně přeplňované jednotky TSI a TDI. Benzín zastupuje 1.4 TSI 90 kW (později přijde i 118 kW), objemnější 2.0 TSI posílil na 132 kW, respektive 155 kW. Dvoulitr nyní disponuje plně variabilním časováním ventilů. Rovněž v případě dieselů se Volkswagen spoléhá výhradně na dvoulitr, konkrétně commonrailový 2.0 TDI naladěný na 81 kW, 103 kW a 125 kW. Standardem je šestistupňová manuální převodovka, kromě 1.4 TSI a nejslabšího 2.0 TDI si lze objednat i sedmistupňovou dvojspojkovou DSG (nová generace zvládá i vyšší točivé momenty naftových motorů). Nejslabšímu benzínovému i naftovému motoru také zůstává zapovězen pohon všech kol přes viskózní spojku Haldex, pro nejsilnější dvoulitry TSI a TDI je naopak standardem. Soubor úsporných opatření BlueMotion Technology zahrnuje jednak stop-start systém, jednak zesílený alternátor a účinnější dobíjení baterií při deceleraci a dojíždění bez plynu.

Na německých a rakouských silnicích jsme vyzkoušeli trojici dvoulitrových motorů. Nejsilnější 2.0 TSI 155 kW v kombinaci s DSG je jednoznačnou volbou, pokud od svého vozu vyžadujete i trochu adrenalinu. Možnost manuálního řazení pádly pod volantem v kombinaci se sportovním nastavením tlumičů dává Tiguanu v zatáčkách výbornou jistotu, ačkoliv je pořád znát, že se auto dost naklání. Přepnutí do režimu Comfort to jen potvrdilo, tehdy se vůz rozkolébal při každém překlopení z jedné zákruty do druhé, ale na druhou stranu ukázkově tlumil to minimum nerovností, které na cestách jihozápadně od českých hranic najdeme. Akcelerace na stovku za 7,3 sekundy je impozantní, kombinovaná spotřeba se přitom pohybovala kolem deseti litrů.

Pro porovnání jsme si bezprostředně nato vybrali 2.0 TDI 125 kW DSG. Až na pár otřesů při startu nás opět překvapilo, jak u Volkswagenu pokročilo odhlučnění naftových motorů. Převodovka nedovoluje pád do příliš nízkých otáček, zároveň ale udržuje spotřebu na velmi sympatické úrovni kolem sedmi litrů. Zátah je rovněž impozantní, narozdíl od benzínového motoru nám přišla spolupráce převodovky při kickdownu lépe doladěná – u benzínu občas podřadila o tři stupně, otáčky vyletěly, ale akcelerace neodpovídala. Pragmatickým okem jde o výbornou kombinaci silného motoru a rozumné spotřeby.

Třetím testovaným vozem byl 2.0 TSI 132 kW s šestistupňovým manuálem. Především při německých dálničních rychlostech je znát menší ochota zrychlovat než u nejsilnější verze, na okreskách a mimo asfalt si však nezadá. Řazení manuální převodovky patří ke klasickému nadprůměru: velmi přesné, ale bez jakéhokoli vzrušení. Spotřeba byla zhruba o půl litru pod silnějším TSI.

Mimo asfalt se nebojí

Všechny tři verze disponovaly pohonem všech kol a na trase se nacházel i úsek prašné horské cesty s občasnými esíčky a prudkým stoupáním. Tiguan si s ní poradil bez sebemenšího problému, ale je třeba říct, že nešlo o žádný extrém. S trochou snahy by se na 1500 metrů vysoký vrchol vyškrábaly i předokolky, pohon 4Motion přišel vhod především při rozjezdech. Větší nájezdový úhel terénních verzí je ale vítaným plusem, třebaže estetikou neoslní.

Tiguan i nadále zůstává maximálně uživatelsky vstřícným autem s výborným vnitřním prostorem, ukázkovou ergonomií a bohatou možností individualizace. Facelift přidal především nové možnosti kombinace motorů a sedmistupňového DSG, množství dosud neobvyklých asistentů a jednotící design. V našem loňském megatestu kompaktních SUV zvítězil, nyní své kvality jen potvrzuje.

Text: Vojtěch Horáček
Foto: Jan Markovič